Současná situace znamená pro Rosatom vážnou reputační i obchodní ránu
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Strategická energetika
Ruské jaderné impérium se otřásá. Klíčový partner sází na Peking
Státní agentura Rosatom čelí vážným finančním problémům, které ohrožují její schopnost plnit mezinárodní závazky v oblasti výstavby jaderných elektráren. Kazachstán už přehodnocuje spolupráci a stále častěji sází na Čínu.
editor
Ruské energetické společnosti, včetně klíčové jaderné agentury Rosatom, čelí vážným problémům s financováním, které ohrožují nejen jejich mezinárodní projekty, ale i samotné postavení Ruska jako globálního lídra v jaderné energetice.
Rosatom – vlajková loď ruské technologické diplomacie – veřejně přiznal, že bez státní finanční injekce nebude schopen po roce 2027 zahájit nové projekty. Potíže se přitom neomezují pouze na jaderný sektor, píše web Oilprice.com.
Společnost Inter Rao, další ruský státní energetický podnik, nedokázala zajistit financování pro výstavbu tří tepelných elektráren v Kazachstánu, a kontrakt v hodnotě 2,7 miliardy dolarů tak padl.
Kazachstán už oficiálně oznámil, že projekty v Kokčetau, Semejia Öskemenu (rusky Usť-Kamenogorsk) postaví samostatně.
„Společnost Inter Rao měla zajistit výhodné exportní financování, což se jí nepodařilo. Proto jsme se rozhodli elektrárny postavit sami,“ uvedl místopředseda kazašské vlády Roman Skljar.
Tato situace vyvolala okamžité pochybnosti o schopnosti Rosatomu financovat a postavit první kazašskou jadernou elektrárnu u jezera Balchaš.
Ačkoliv byla spolupráce v červnu oficiálně oznámena, podmínkou bylo zajištění státního financování ze strany Ruska. Dosud však žádné prostředky nedorazily.
Zároveň s tím Kazachstán oznámil, že druhou jadernou elektrárnu v zemi postaví čínská státní firma CNNC (China National Nuclear Corporation).
Tehdy to pozorovatelé vnímali jako strategické gesto vůči oběma mocnostem – Rusku i Číně. Jenže nyní to začíná vypadat jako pojistka proti selhání ruského partnera.
Z ruské pasti do americko-čínského sevření. Nemocná EU mění jednu závislost za jinou
Dne 31. července Kazachstán šel ještě dál. Vicepremiér Skljar oznámil, že třetí jadernou elektrárnu v zemi rovněž postaví CNNC. Detaily o rozpočtu ani lokalitách zatím nejsou známy, ale směr je jasný – Kazachstán přestává spoléhat na Moskvu a upevňuje partnerství s Pekingem.
Pro Rosatom to znamená vážnou reputační i obchodní ránu. Ztrácí klíčového partnera, který mohl sehrát důležitou roli v udržení ruského vlivu ve Střední Asii. Agentura zároveň přiznává, že její možnosti financování jsou kvůli mezinárodním sankcím omezené.
Její šéf Alexej Lichačov hovoří o potřebě „zvláštních zdrojů“ ze státní pokladny. Jeho kolega Vladimir Aptekarev z dceřiné společnosti Atomenergomaš prohlásil, že bez státem dotovaných úvěrů se Rosatom neudrží na špici ani v oblasti plovoucích jaderných elektráren, kde čelí silné konkurenci z Číny.
Rosatom nyní ovládá přibližně 50 procent globálního trhu s jadernými technologiemi, a to i v zemích NATO – například v Turecku či Maďarsku, připomíná web Oilprice.com.
Právě tam se ale ruský vliv dostává pod stále větší tlak kvůli geopolitickému vývoji a rozpočtovým omezením vyvolaným pokračující válkou na Ukrajině.
Ruská vláda zatím odolává žádostem energetických firem o další finanční podporu. Důvod je zřejmý – armádní výdaje dramaticky zatěžují státní rozpočet. Výsledkem je stagnace a odklady vývoje nových projektů typu jaderných bloků Šelf-M a Elena-AM.
Ztráta důvěry Kazachstánu je přitom pro Moskvu varovným signálem. Zatímco Rosatom lavíruje a hledá prostředky, Peking jedná – nabízí know-how, kapacity i financování. A to zjevně s větší efektivitou než ruský partner.
