Jeden z globálních mocných mužů o svůj vliv v Unii přichází. Příroda ovšem nemá ráda vakuum, takže jeho místo brzy zaplní jiní
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Kličkování minovým polem
Z ruské pasti do americko-čínského sevření. Nemocná EU mění jednu závislost za jinou
Evropa škrtá ruskou energii, ale výměnou se stále více opírá o Washington a Peking. Nová obchodní dohoda zavazuje Unii k obrovským nákupům amerického LNG, zatímco obnovitelné zdroje stojí a padají s čínským exportem.
editor
Evropská unie se vydala na ambiciózní cestu: do roku 2027 se chce kompletně zbavit ruské energie a do roku 2050 se stát klimaticky neutrální. Ale jak ukazují nové obchodní dohody a geopolitické tlaky, tato transformace povede k jiné formě závislosti – na americkém zkapalněném plynu (LNG) a čínských komponentech pro obnovitelné zdroje.
Nová obchodní dohoda mezi EU a USA, která byla oznámena letos v létě, zavazuje Evropu k nákupu americké energie v hodnotě 750 miliard dolarů během tří let, připomíná ekonomický web Oilprice.com.
To představuje více než trojnásobek loňského objemu amerických energetických importů do EU, které činily 76 miliard dolarů. Klíčovým bodem dohody je zajištění dodávek LNG, ropy a jaderného paliva.
„Nákupy amerických energetických produktů diverzifikují naše dodávky a přispějí k energetické bezpečnosti Evropy,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Spojené státy se tak stávají hlavním dodavatelem LNG pro EU, když už letos tvoří pětapadesát procent veškerých dodávek zkapalněného zemního plynu do Unie.
Na oplátku Washington snížil clo na většinu evropského zboží z plánovaných třiceti na patnáct procent. Pro evropské firmy sice dobrá zpráva, pro daňové poplatníky však potenciálně drahá výměna: vyšší ceny za americký plyn a rostoucí globální konkurence hrozí Evropě dalším zdražením.
Navíc kapacita amerických exportních terminálů není v tuto chvíli dostatečná, aby bylo možné ve slíbeném termínu výrazně zvýšit objem vývozu. I pokud by byla všechna rozpracovaná zařízení schválena okamžitě, dokončení a zprovoznění zabere roky.
Energetická závislost Evropy však nekončí za Atlantikem. Druhou zásadní nohou zelené transformace je Čína. Ta v roce 2023 dodala devadesát osm procent solárních panelů, které Evropa importovala. Čínské výrobky sice pomáhají rychle navyšovat solární kapacitu, ale zároveň vytlačují evropské výrobce z trhu a zvyšují zranitelnost kontinentu.
Kromě toho drží Čína dominantní pozici i v dodávkách kritických minerálů a vzácných zemin, které jsou nezbytné pro výrobu baterií, elektromotorů či větrných turbín. Evropská komise již proto zvažuje vytvoření strategických zásob vzácných kovů, jak uvedl eurokomisař pro průmysl Stéphane Séjourné.
Z pohledu Bruselu ale není aktuální kurz chybou. Komise tvrdí, že zvýšení dovozu LNG z USA je v souladu s dlouhodobými klimatickými cíli a plánem REPowerEU. Ten má zajistit úplné odstranění ruských dodávek a zároveň podporuje přechod na obnovitelné zdroje.
Jenže realita je složitější. V době sílícího protekcionismu a geopolitického napětí se EU ocitá mezi dvěma supervelmocemi, jejichž ekonomické i politické zájmy často nejsou v souladu s těmi evropskými. Energetická autonomie, kterou si Unie přála získat odstřižením od Moskvy, se tak může stát iluzí – pouze s novými jmény a jinými závislostmi.
