Česko vydalo v prosinci peníze například na pořízení letounů F-35
Shutterstock.com
Rekordní zálohy na vojenskou techniku neznamenají posílení obrany, upozornil NKÚ
Ministerstvo obrany loni vyplatilo na zálohách za nákup strategické vojenské techniky rekordních 71,3 miliardy korun. Jen za loňský prosinec vyčerpalo zhruba 50 miliard korun na úhradu záloh u některých zakázek, ale nikoli za pořízení techniky jako takové. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) však zaplacení záloh samo o sobě nezaručuje posílení obranných schopností státu.
čtk
Úřad výdaje komentoval ve svém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za loňský rok. „V roce 2024 dosáhl stav záloh na strategický vojenský materiál rekordních 71,3 miliardy korun. Skutečnost, že tyto prostředky byly vynaloženy, však sama o sobě nezaručuje posílení obranných schopností České republiky,“ napsal NKÚ.
Ministerstvo obrany vydalo v prosinci peníze například na pořízení letounů F-35, tanků Leopard 2A4 či pásových bojových vozidel pěchoty CV90. Mezi největší prosincové platby patřila částka 15,554 miliardy korun na projekt pořízení 24 amerických letounů F-35A Lightning II.
Česko loni poprvé od roku 2003 splnilo svůj závazek vůči NATO a výdaje na obranu přesáhly dvě procenta hrubého domácího produktu, uvádí NKÚ. Na investice do obrany směřovalo ze státního rozpočtu o 38,9 miliardy korun více než rok předtím, celkem 64,5 miliardy korun.
To znamenalo meziroční nárůst o 152 procent. „Přestože jde o naplnění dlouhodobého mezinárodního závazku, vyvolává to otázky efektivního využití veřejných prostředků,“ uvedl úřad.
Členské státy NATO na červnovém summitu v Haagu podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice.
NKÚ upozorňuje, že pokud by výdaje na obranu vzrostly skokově na 3,5 procenta HDP, představoval by jejich podíl na celkových příjmech státního rozpočtu zhruba 15,7 procenta v příštím roce a 15,8 procenta v roce 2027.
V případě navýšení na pět procent HDP by to znamenalo vydat na obranu téměř čtvrtinu všech rozpočtových příjmů, tedy víc než 460 miliard korun.
Kontroloři zároveň poukazují na to, že více než 90 procent zakázek sice získaly české společnosti, ale jejich hodnota tvořila méně než čtvrtinu celkové částky.
„Většina prostředků tak směřovala mimo Českou republiku, což výrazně omezuje multiplikační efekt těchto investic na národní ekonomiku a snižuje jejich přínos k růstu HDP,“ uvedl NKÚ.
