Helium-3 se dá použít třeba ke chlazení kvantových počítačů
Shutterstock.com
Budoucnost energetiky
Sedí na pokladu za stovky milionů dolarů, ale krvácí. Pulsar Helium pálí hotovost a čeká na zázrak
Těžební firma Pulsar Helium Inc. sedí na ložisku jednoho z nejcennějších materiálů na planetě, ale zatím nevytěžila ani kubík. Za poslední rok tak prodělala téměř deset milionů dolarů. Otázka zní, zda dokáže geologický zázrak přetavit v byznys dřív, než investorům dojde trpělivost.
Redaktor junior
V účetní závěrce americko-britsko-kanadské těžební společnosti Pulsar není nic, co by připomínalo zlatý důl. Firma nemá žádné tržby, její poslední zveřejněná čistá ztráta dosáhla 9,6 milionu dolarů (zhruba 200 milionů korun) a veškeré výsledky jsou v červených číslech.
Pulsar je typickým příkladem těžaře v ranné fázi: do geologického průzkumu investuje kapitál a nyní žije z peněz investorů s tím, že suroviny, které v budoucnu vytěží, tuhle bilanci promění v úspěch.
Přitom právě zmíněné suroviny mají v případě Pulsaru neuvěřitelný potenciál. Projekt Topaz v americké Minnesotě ukrývá plyn s mimořádně vysokou koncentrací helia.
Zatímco v oboru se za ekonomicky zajímavý považuje obsah kolem 0,3 procenta, Pulsar ve svých vrtech naměřil hodnoty v jednotkách procent. To z něj samo o sobě dělá neobvyklý případ.
Ještě důležitější je ale jiná složka plynu. V ložisku se objevuje i extrémně vzácný izotop helium-3. Látka, o níž se roky mluvilo spíš v souvislosti s těžbou na Měsíci než se severem Spojených států.
Helium-3 je klíčové pro detekci jaderných materiálů, chlazení kvantových počítačů a v delším horizontu i pro jadernou fúzi. Na trhu se jeho cena pohybuje kolem 18 až 20 milionů dolarů za kilogram (tedy kolem 400 milionů korun za jediné kilo).
Každý další vrt a každý další měsíc průzkumu znamená nové náklady.
Vysoká cena je dána primárně tím, že Helium-3 prakticky neexistuje. Většina dostupného množství dnes pochází z rozpadu tritia v jaderných reaktorech a v přírodě se objevuje jen stopově.
Letos v lednu navíc firma oznámila, že vzorky z vrtu Jetstream #1 nezávisle analyzovaly dvě americké federální instituce: laboratoř U.S. Geological Survey v Denveru a Lawrence Livermore National Laboratory v Kalifornii.
Obě potvrdily přítomnost helia-3 v koncentraci kolem 11 až 12 částic na miliardu. Hodnoty, které se dosud spojovaly hlavně s měsíčním regolitem z misí Apollo, odkud se plánovalo izotop těžit.
Částice na miliardu jsou jednotka koncentrace, která udává, že v jedné miliardě částí celkového roztoku nebo směsi je přítomno 11 až 12 částic určité látky. Používá se k měření extrémně malého množství kontaminantů, jako je olovo ve vodě nebo znečišťující látky ve vzduchu.
Pulsar v posledních dvou letech prohloubil první vrt na více než 1500 metrů a dokončil druhý hluboký vrt. Od podzimu běží program až deseti průzkumných jam, které mají potvrdit kontinuitu ložiska. Firma sbírá data o tlaku, složení plynu a struktuře hornin. Paralelně testuje technologie, jak oddělit helium-3 od běžnějšího helia-4.
Právě zde začíná závod s časem. Každý další vrt a každý další měsíc průzkumu znamená nové náklady. Minnesota navíc nemá zkušenost s těžbou plynu a regulační rámec se teprve formuje.
Již v lednu psal server Earth.com o rizicích spojených s kontaminací podzemních vod, ohrožení divoké zvěře a nárůstu hluku, na které upozorňovali jak místní obyvatelé, tak lokální úřady.
Na burze je tenhle rozpor vidět v čisté podobě. Akcie Pulsar Helium (PLSR) se na londýnském trhu AIM od oznámení nálezu 10. ledna 2025 pohybovaly v extrémně širokém rozpětí.
Helium-3 je klíčové pro detekci jaderných materiálů, chlazení kvantových počítačů a v delším horizontu i pro jadernou fúzi.
Během roku klesly až k úrovni kolem 22 pencí, aby se v posledních dvou měsících znovu zvedly k hodnotám mezi 60 a 90 pencemi za akcii. Trh tak firmu oceňuje v řádu stovek milionů liber, přestože nemá žádné tržby a generuje ztrátu.
Tento vývoj odpovídá logice, kterou v prosinci popsal server CruxInvestor.com: začínající těžaři dnes fungují v prostředí, kde je hodnota firmy tažena především očekáváním zisků a to celé je podpořeno tím, co se o jejím byznysu zrovna píše.
Akcie nereagují na výsledky, ale na příběh. A Pulsar je toho učebnicovým příkladem.
Německo sype rekordní miliardy do inovací. Skutečný průlom ale nepřichází
