Japonská energie není tak zelená, jak se zdá

Japonská energie není tak zelená, jak se zdá

vytvořeno v Dall-e/prompt Hrot24.cz

Bez jádra to nepůjde. Japonsko restartuje, vítr kolabuje

Japonsko dosáhlo milníku, který by dříve prošel bez povšimnutí. Podíl fosilních paliv ve výrobě elektřiny klesl v první polovině roku 2025 poprvé pod 60 %. Zní to jako příběh o ekologickém vítězství, ale realita je mnohem složitější. Závislost ostrovního státu na dovozu uhlí, ropy a plynu zůstává nad 80 %, což je sice pokles oproti rekordním 96 % z roku 2012, ale stále příliš vysoko na to, aby bylo možné mluvit o zelené transformaci.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Kořeny problému sahají do roku 2011. Po jaderné havárii ve Fukušimě byly všechny reaktory odstaveny a jejich tehdejší třetinový podíl na výrobě elektřiny zmizel ze dne na den. Výpadek nahradily rychlé a nákladné dovozy LNG, ropy a uhlí, které s sebou přinesly i dramatický nárůst emisí. Japonsko se tak ocitlo v energetické pasti.

Druhá šance pro jádro

Změnu přinesla až energetická krize v letech 2022–2023. Rostoucí ceny surovin přiměly vládu k přehodnocení postoje k jádru. Pozvolné restarty reaktorů a masivní rozvoj solární energetiky snížily podíl fosilních paliv na rekordní minimum. Ale jak připomíná think-tank Ember, „jaderná energie sama o sobě Japonsku k uhlíkové neutralitě nestačí.“

Vláda plánuje do roku 2040 zdvojnásobit podíl jádra na 20 % a zároveň počítá s dalším růstem obnovitelných zdrojů. Solární energie dnes tvoří 10 % produkce elektřiny a za posledních deset let pětinásobně vzrostla. Větrná energie naproti tomu zaostává – s pouhým procentem výroby hluboko pod průměrem G7.

Offshore vítr bez větru v plachtách

Ačkoliv má Japonsko ambiciózní plány v oblasti offshore větrné energie – 10 GW do roku 2030 a až 45 GW do roku 2040 – realita za nimi silně pokulhává. Důvodem jsou rostoucí náklady, zpoždění dodavatelských řetězců a zdrženlivost investorů. Tím největším varovným signálem se stalo rozhodnutí Mitsubishi Corporation ukončit přípravy tří velkých offshore projektů.

„Po zhodnocení nákladů, harmonogramu a očekávaných výnosů jsme dospěli k závěru, že za současných podmínek nelze sestavit životaschopný byznys plán,“ oznámila společnost. Situace v Japonsku tak zrcadlí globální vývoj: lídr trhu Ørsted už v květnu varoval před rostoucími riziky v offshore sektoru.

Závislost, která odmítá zmizet

Navzdory snížení dovozní závislosti zůstává Japonsko dál energetickým outsiderem G7. Podle Mezinárodní energetické agentury pochází stále 87 % spotřebované energie z ropy, uhlí a plynu – více než před Fukušimou. Pokles je tedy spíš kosmetický než systémový.

Za aktuálním úspěchem snižování podílu fosilních paliv tak stojí především staronová sázka na jádro a solární boom. Ale bez odvahy čelit výzvám v oblasti větrné energie a bez schopnosti definitivně se odstřihnout od dovozních surovin se cesta k uhlíkové neutralitě promění spíš v přehlídku energetických kompromisů než skutečnou transformaci.