V evropských metropolích, jako je Vídeň, Kodaň nebo Barcelona, se díky konverzím podařilo oživit celé městské bloky
Shutterstock.com
Bydlení
Nedostatek bytů v Praze? Řešením je přeměna nevyužívaných budov
Metropole je proslulá svým historickým centrem, které patří k nejcennějším na světě a je třeba jej chránit. Současně však řeší zásadní problém: nedostatek bytů. Možnosti nové výstavby jsou omezené, volné plochy rychle mizí a rozvojové parcely jsou čím dál vzácnější.
K problémům se přidává i zdlouhavý proces povolování staveb. Podle evropských statistik patří Praha mezi nejpomalejší – získání stavebního povolení může zabrat i sedm let.
Změny ve stavební legislativě sice slibují zjednodušení, ale jejich dopad se projeví až v budoucnu. Pro developery to znamená jediné: hledat jiné cesty, jak v metropoli realizovat nové projekty bydlení.
„Dlouho byly nadějí tzv. brownfieldy – bývalé průmyslové nebo nevyužité areály. Jenže i ty mají své limity: často jsou zde složité majetkové vztahy, ekologické zátěže či potřebu náročné změny využití a co je hlavní, v Praze zbývá jen malé množství těch, které jsou skutečně dobře využitelné,“ vysvětluje Miroslav Kosnar, generální ředitel Cimex Group.
Velkou příležitostí se tak stává přeměna nevyužívaných budov. Řada kancelářských objektů už nevyhovuje moderním standardům, přestože je jejich poloha je atraktivní.
„Oproti brownfieldům či nové výstavbě na okraji města je konverze zpravidla levnější a přestavba už stojící budovy je časově kratší proces než kompletní novostavba - byty tak lze dostat na trh dříve, což je v době akutního nedostatku bydlení klíčové,“ popisuje Kosnar.
A dodává: „Již hotová infrastruktura zkracuje i povolovací proces. Rekonstrukce navíc umožňuje zachovat části stávajících konstrukcí a tím nejen snížit náklady, ale také zachovat zajímavé architektonické prvky původní budovy,“ popisuje Miroslav Kosnar.
Konverze obvykle nevyžaduje masivní výstavbu těžkou technikou ani zásadní zásahy do dopravní infrastruktury, což zkracuje dobu stavebního ruchu a méně zatěžuje sousedy i životní prostředí.
A v neposlední řadě tak také město i developeři mohou pružněji reagovat na měnící se potřeby obyvatel – např. přeměnou nevyužitých kanceláří na byty pro mladé rodiny, seniory nebo studentské bydlení.
„Trendem současnosti je tyto přeměněné objekty navrhovat jako polyfunkční – část domu může sloužit k bydlení, jiná pro coworking, služby, kavárny či kulturní aktivity. Takové domy oživují čtvrť a vytvářejí místa s přirozeným městským životem,“ říká Miroslav Kosnar.
Konverze pro budoucnost
Inspiraci lze najít v evropských metropolích, jako je Vídeň, Kodaň nebo Barcelona, kde se díky konverzím podařilo oživit celé městské bloky a vytvořit z nich živé rezidenční zóny s parky, službami i bydlením.
Stejný přístup začíná fungovat i v Praze – například na Pankráci či ve Vršovicích už vznikly atraktivní byty přestavbou původních kancelářských domů.
Výhody konverzí nespočívají jen v rychlejší a levnější realizaci, ale také v širších přínosech pro město. Přestavby umožňují lépe využít stávající infrastrukturu, omezit dopravní i ekologickou zátěž a zároveň zvýšit kvalitu života obyvatel v lokalitách, které by jinak chátraly.
„Díky flexibilitě těchto projektů lze reagovat na aktuální potřeby – od dostupného bydlení přes komunitní prostory až po moderní pracovní zázemí. Pro Prahu tak konverze představují cestu, jak skloubit ochranu historického dědictví s rozvojem moderního a udržitelného bydlení,“ uzavírá Miroslav Kosnar.
