Hledám lidi hladové po úspěchu. Západ rezignoval, investujeme hlavně na Východě, říká Vojta Roček

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Jako vakcíny? EU chce nakupovat strategické suroviny společně. To nebude fungovat, varují těžaři

Bruselský nápad společného nákupu kriticky důležitých surovin pro evropský průmysl nebude fungovat, tvrdí zástupci těžařských firem.

Bruselský nápad společného nákupu kriticky důležitých surovin pro evropský průmysl nebude fungovat, tvrdí zástupci těžařských firem.

Celý článek
0

Sto milionů pro Worldee. Český cestovatelský startup nakopne nový investor, je jím Smička z Bazoše

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Celý článek
0

Poučení z Nutelly: S drahotou politici nic neudělají. Jediné, co funguje, je tržní tlak

Kombinace nízké konkurence na malém českém trhu, vysoké DPH a silné koruny dělá z předražených potravin politicky v podstatě neřešitelný úkol.

Poučení z Nutelly: S drahotou politici nic neudělají. Jediné, co funguje, je tržní tlak
ilustrační foto | Profimedia.cz

Premiérova show s Nutellou pobavila masy. Nicméně trochu jinak, než si její tvůrci původně představovali. I když je samozřejmě těžké říci, co si vlastně mohli představovat. Že Petra Fialu přiblíží lidu, když bude veřejně přemítat nad nákupním košíkem o otázkách, které si ti lidé sami kladou už dlouhá léta? 

Zdá se, že premiérovi mediální poradci nejsou zrovna mistři svého řemesla. Pamětníkovi vytane v této souvislosti na mysli slavná poznámka mistra odborného výcviku na výučním listě krejčovského učně Vasila Biľaka: „Nepúšťať na saká.“

Politik se má Nutelle vyhnout obloukem

Levnější nákupy v Německu, a zejména v Polsku jsou předmětem veřejných diskusí a reportáží snad všech médií, co jich v Česku je. Hitem se staly během posledního inflačního roku, ve skutečnosti jsou ale cenové odlišnosti a rozdílná kvalita v našich a zahraničních supermarketech jevem letitým a mnohorozměrným. Pro politika jde každopádně o téma, jemuž by se měl pokud možno obloukem vyhýbat, protože se nejedná o jednoduše řešitelný problém a každý si na něm nutně vyláme zuby.

Na jedné straně jsou tu objektivní důvody posunů cenových relací u nás a za hranicemi, jako například odlišné daně. U nás je DPH na potraviny stále patnáct procent, v Německu sedm a v Polsku momentálně nula. Druhým faktorem je posun kurzu koruny, která jen v poslední době posílila o nějakých osm až deset procent vůči euru a vůči zlotému byly výkyvy ještě razantnější. 

Nákup venku zlevnil. Jó, kdybychom měli euro, závisti vůči sousedům by ubylo, můžeme trochu zlomyslně poznamenat.

Důsledky slabé konkurence

Velká část cenových rozdílů ale nemá ospravedlnitelný důvod a odvíjí se od nízké míry konkurence na poměrně malém českém trhu. Že na velikosti záleží, ukazuje třeba Slovensko, které je v mnohém dražší než Česko, přestože tamní výplata je nižší než naše, o penzích nemluvě. A bůhvíjak lacino není ani v Rakousku. 

Tuzemskému retailu dominují dvě obchodní skupiny z Německa: Schwarz Gruppe (Lidl s Kauflandem) a Rewe (Penny Market s Billou). A když tuhle oligopolní strukturu doplňuje podobně „členitý“ potravinářský sektor, těžko tu zažijeme nějaké cenové války. 

Cenovou hladinu řídí největší hráč a ostatní ho následují. Dokonale to ilustruje situace na pivním trhu, kde všichni čekají, až zdraží Plzeňský Prazdroj. Tento jev pak ultimátně potvrzuje evergreen českých diskusí o předražených službách mobilních operátorů, kam se čtvrtý ne a ne vejít, což nám zajišťuje jedna z nejdražších mobilních dat v Evropě už hodně dlouho.

Historické důvody

Podobné je to s rozdílnou kvalitou potravin, jejíž původ lze vysledovat v dávných dobách, kdy vše, co pocházelo ze „Západu“, bylo prostě lepší, a tudíž logicky dražší.

Výrobci toho tehdy pochopitelně využili a – po vytlačení domácí konkurence – využívají dodnes a k tomu nás ještě vynalézavě přesvědčují, že našim chutím na rozdíl od Němců a Rakušanů vyhovují více čokoládové bonbony s menším množstvím čokolády nebo lančmít s menším podílem masa. A stejné je to u tisíců podobně „cinklých“ produktů, které z trhu mizí velmi zvolna. 

O podobný efekt se vytvářením mýtu českých potravin, na něž kvalitou, ale především cenou nikdo nemá, snaží čeští potravináři obvykle za pomoci lidoveckých politiků.

První vlaštovka?

Toto prostředí nelze změnit nějakým politickým rozhodnutím, a proto by politici měli být v tomto směru dost opatrní. Jediné, co funguje, je tržní tlak, který ta zlá inflace nakonec přece jen přinesla. Tržby klesají, nakupovat za hranice se jezdí víc a víc a obchodníci to cítí. Zejména ti, kteří zdražovali nejvíce, tedy například prodejci obuvi a oblečení, případně dalších spotřebních předmětů. 

Zjištění E15.cz, že česká IKEA zlevnila celý svůj sortiment a prodává po mnoha letech levněji než v Německu, může být první vlaštovkou.