Radomír Jáč, hlavní ekonom GICEE
Zdroj: GICEE
Inflace v ČR zpomalila na 2,1 %, ČNB udržuje opatrný postoj
Listopadová inflace zpomalila na 2,1 procenta a ukazuje mírné zmírnění cenových tlaků napříč spotřebním košem. Jádrová inflace také klesá, přesto ČNB zůstane při stanovování úrokových sazeb opatrná a sazby pravděpodobně udrží až do konce roku 2026.
Radomír Jáč
Detailní statistika inflace za letošní listopad potvrdila, že meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice zpomalil z říjnových 2,5 % na 2,1 %.
Pokles meziroční inflace byl tažen vývojem cen potravin a nealkoholických nápojů, alkoholických nápojů a tabáku, ale také mírnějším růstem nákladů na bydlení a pokles dle všeho vykáže také jádrová inflace.
Jádrová meziroční inflace zřejmě v listopadu klesla z úrovně 2,8 %, na níž s držela v předchozích třech měsících. ČNB ve své čerstvé prognóze prezentované počátkem listopadu očekávala meziroční inflaci za listopad na úrovni 2,2 %, původní očekávání finančního trhu počítalo s meziroční inflací na úrovni 2,5 %.
Detailní údaje o listopadové inflaci hlásí zmírnění cenových tlaků v zásadě napříč spotřebním košem, z něhož se inflace počítá.
Přesto ale nečekáme změnu v postoji bankovní rady ČNB: ta bude velmi pravděpodobně držet úrokové sazby po delší dobu na jejich stávajících úrovních, možná přinejmenším do konce roku 2026.
Meziroční inflace v listopadu dle detailních dat klesla z 2,5 % na 2,1 %, v souladu s předběžným odhadem ČSÚ. ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem listopadu čekala listopadovou meziroční inflaci na úrovni 2,2 %. Zmírnění meziročního cenového růstu bylo v listopadu taženo vývojem cen napříč spotřebním košem: jednou z výjimek byly ceny pohonných hmot, u kterých se dále zmírnil jejich meziroční pokles.
V listopadu výrazně zpomalil meziroční růst cen potravin a nealkoholických nápojů, zmírnil se také růst cen alkoholických nápojů a tabáku.
Mírně se zpomalil meziroční růst cen v oddíle bydlení, voda, energie, paliva. Položky spadající do jádrové inflace vykázaly též převážně zmírnění meziročního cenového růstu anebo prohloubení cenového poklesu, což byl případ odívání a obuvi.
Meziroční růst tzv. imputovaného nájemného, jež spadá do jádrové inflace, zůstal beze změny na úrovni 4,8 %.
Jádrová meziroční inflace tak v listopadu pravděpodobně klesla z úrovně 2,8 %, na níž se držela v předchozích třech měsících.
Finální říjnová statistika vývoje spotřebitelských cen potvrdila, že meziroční růst cen ve službách udržel na úrovni 4,6 %, na kterou klesl v říjnu.
Meziroční zdražování ve službách na úrovni 4,6 % ale z pohledu centrální banky i nadále představuje výrazný cenový růst. V případě cen zboží se meziroční růst v listopadu zmírnil z 1,3 % na 0,6 %. Údaj o jádrové inflaci, která v rámci všech indikátorů vývoje spotřebitelských cen zřejmě nejlépe mapuje domácí cenové tlaky, ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.
ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem listopadu očekávala jádrovou meziroční inflaci pro letošní 4. čtvrtletí na úrovni 2,8 %, tedy na stejné úrovni, jakou jádrová inflace vykázala v letošním 2. i 3. čtvrtletí.
Celková meziroční inflace v listopadu klesla z říjnových 2,5 % na 2,1 %, což představuje nejnižší úroveň od letošního dubna. Pro prosinec očekáváme mírný nárůst meziroční inflace, náš momentální odhad pro prosinec činí 2,3 %, v 1. čtvrtletí 2026 by ale meziroční inflace mohla pozvolna klesat.
Průměrná inflace za celý rok 2025 by měla činit 2,5 %, když v roce 2024 činil celoroční průměr 2,4 %. V roce 2026 by se mohlo tempo růstu spotřebitelských cen zmírnit a náš aktuální výhled vidí celoroční průměrnou inflaci v roce 2026 na úrovni 1,8 %, s vývojem spotřebitelských cen ale mohou zahýbat případné kroky ze strany nové vlády.
Bankovní rada ČNB se bude i nadále velmi pravděpodobně držet opatrného postoje ohledně úrokových sazeb. Naposledy ČNB snížila úroky počátkem května, o čtvrt procentního bodu: repo sazba se tak dostala na svou aktuální úroveň 3,50 %, a dále snižovat úrokové sazby bankovní rada nechce.
Předpokládáme, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny nejen na posledním letošním zasedání v prosinci (tedy za týden ve čtvrtek 18/12), ale zřejmě také po celý rok 2026.
Vedle obav z vývoje mezd a cenových tlaků ve službách a na trhu nemovitostí bude centrální banka také velmi pozorně sledovat, nakolik bude mít výsledek parlamentních voleb a formování nové vlády dopad na výhled rozpočtové disciplíny, neboť schodek i struktura vývoje veřejných financí jsou pro ČNB též důležitými parametry pro hodnocení inflačních rizik.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz