Radomír Jáč, hlavní ekonom GICEE
GICEE / MidJourney/ Shutterstock.com, koláž Hrot24
Inflace se projeví přímo v košíku: říjen přinesl dražší potraviny
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v říjnu mírně zrychlil ze zářijových 2,3 % na 2,5 %. Vývoj byl tažen především cenami potravin, nealkoholických a alkoholických nápojů a tabáku, zatímco tempo růstu nákladů v bydlení a energiích se mírně zpomalilo. Jádrová inflace zůstává stabilní kolem 2,8 %, a ČNB pravděpodobně udrží úrokové sazby po delší dobu na současné úrovni 3,5 %.
Radomír Jáč
Detailní statistika inflace za letošní říjen potvrdila, že meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice zrychlil ze zářijových 2,3 % na 2,5 %.
Růst meziroční inflace byl tažen vývojem cen potravin a nealkoholických nápojů, alkoholických nápojů a tabáku. Meziroční pokles cen pohonných hmot se zmírnil, zároveň se ale mírně zmírnil meziroční cenový růst v kategorii bydlení, voda, energie, paliva.
Jádrová meziroční inflace zřejmě zůstala beze změny na své zářijové úrovni 2,8 %, anebo mírně klesla. ČNB ve své čerstvé prognóze prezentované minulý týden očekávala říjnovou meziroční inflaci na úrovni 2,2 %, původní očekávání finančního trhu počítalo s meziroční inflací na úrovni 2,3 %.
Detailní údaje o říjnové inflaci by neměly nijak změnit postoj bankovní rady ČNB: ta bude velmi pravděpodobně držet úrokové sazby po delší dobu na jejich stávajících úrovních, možná přinejmenším do konce roku 2026.
Meziroční inflace v říjnu dle detailních dat vzrostla z 2,3 % na 2,5 %, v souladu s předběžným odhadem ČSÚ. ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem listopadu čekala říjnovou meziroční inflaci na úrovni 2,2 %.
Zrychlení meziročního cenového růstu bylo v říjnu taženo takřka výhradně vývojem cen potravin a nealkoholických nápojů, a cen alkoholických nápojů a tabáku.
Zmírnilo se tempo meziročního poklesu cen pohonných hmot, což statisticky vzato též tlačilo celkovou meziroční inflaci v porovnání se zářím nahoru.
Položky spadající do jádrové inflace vykázaly smíšený vývoj: nepatrně se zpomalilo tempo meziročního růstu cen vybavení domácnosti či u stravování a ubytování, mírně se naopak zrychlil růst nákladů na rekreaci a kulturu.
Meziroční růst tzv. imputovaného nájemného, jež spadá do jádrové inflace, mírně klesl ze 4,9 % na úroveň 4,8 %.
Jádrová meziroční inflace může v říjnu vykázat stabilitu na úrovni 2,8 % vykázané v srpnu a v září, anebo může velmi mírně klesnout.
Finální říjnová statistika vývoje spotřebitelských cen potvrdila, že meziroční růst cen ve službách zpomalil ze zářijových 4,7 % na 4,6 % v říjnu, což ale z pohledu centrální banky i nadále představuje výrazný cenový růst. V případě cen zboží se meziroční růst v říjnu zrychlil z 0,8 % na 1,3 %.
Údaj o jádrové inflaci, která v rámci všech indikátorů vývoje spotřebitelských cen zřejmě nejlépe mapuje domácí cenové tlaky, ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.
ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem listopadu očekávala jádrovou meziroční inflaci pro letošní 4. čtvrtletí na úrovni 2,8 %, tedy na stejné úrovni, jakou jádrová inflace vykázala v letošním 2. i 3. čtvrtletí.
Celková meziroční inflace v říjnu vzrostla ze zářijových 2,3 % na 2,5 % a vrátila se tak na úroveň vykázanou v srpnu. V listopadu lze čekat spíše jen mírnou změnu meziroční inflaci, v prosinci bychom ale čekali přechodný nárůst do oblasti mírně pod 3 % (náš aktuální odhad pro prosincovou meziroční inflaci činí 2,8 %).
Průměrná inflace za celý rok 2025 by mohla činit 2,5 % či 2,6 %, když v roce 2024 činil celoroční průměr 2,4 %. V roce 2026 by se mohlo tempo růstu spotřebitelských cen zmírnit a celoroční průměrná inflace by se v roce 2026 mohla přiblížit 2 %: naše prognóza očekává v roce 2026 průměrnou inflaci na úrovni 2,1 %, s vývojem spotřebitelských cen ale mohou zahýbat případné kroky ze strany nové vlády.
Bankovní rada ČNB se bude i nadále velmi pravděpodobně držet opatrného postoje ohledně úrokových sazeb. Naposledy ČNB snížila úroky počátkem května, o čtvrt procentního bodu: repo sazba se tak dostala na svou aktuální úroveň 3,50 %, a dále snižovat úrokové sazby bankovní rada nechce.
Předpokládáme, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny nejen na letošním posledním letošním zasedání v prosinci, ale zřejmě také po celý rok 2026.
Vedle obav z vývoje mezd a cenových tlaků ve službách a na trhu nemovitostí bude centrální banka také velmi pozorně sledovat, nakolik bude mít výsledek parlamentních voleb a formování nové vlády dopad na výhled rozpočtové disciplíny, neboť schodek i struktura vývoje veřejných financí jsou pro ČNB též důležitými parametry pro hodnocení inflačních rizik.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
