Radomír Jáč, hlavní ekonom GICEE
GICEE / MidJourney/ Shutterstock.com, koláž Hrot24
Říjnová inflace překvapila: ceny potravin táhnou růst na dva a půl procenta
Spotřebitelské ceny v říjnu rostly rychleji, než očekával finanční trh, a to zejména kvůli dražším potravinám, alkoholu a tabáku. Centrální banka však pravděpodobně ponechá úrokové sazby beze změny a pečlivě sleduje vliv nové vlády na budoucí inflaci.
Radomír Jáč
Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu dosáhl 2,5 %, mírně nad zářijovou úrovní 2,3 %, zatímco finanční trh očekával stabilitu na 2,3 %. Zvýšení táhly hlavně ceny potravin, alkoholu a tabáku. Energie pro domácnosti a pohonné hmoty si zachovaly stejné tempo meziročního poklesu jako v září, na úrovni 3,3 %.
Meziroční růst cen služeb se zmírnil ze zářijových 4,7 % na 4,6 %. Jádrová meziroční inflace zůstala podle předběžných údajů beze změny na zářijové úrovni 2,8 % anebo z ní nepatrně klesla. Detailní statistika říjnové inflace a jádrové inflace bude zveřejněna 11. listopadu.
Předběžné údaje o říjnové inflaci pravděpodobně nezmění postoj ČNB, která bude velmi pravděpodobně držet úrokové sazby na stávající úrovni 3,50 %.
Růst spotřebitelských cen v říjnu táhly zejména ceny potravin, alkoholu a tabáku. Meziroční pokles cen energií a pohonných hmot zůstal beze změny, což statisticky působilo neutrálně. V případě služeb klesl meziroční růst cen na 4,6 %, což je nejslabší hodnota od března 2025. Růst cen zboží zrychlil ze 0,8 % na 1,3 %.
Meziroční jádrová inflace zůstala zřejmě na zářijové úrovni 2,8 % nebo z ní mírně klesla. Celková meziroční inflace se tak stále drží v pásmu inflačního cíle ČNB, definovaném mezi 1,0 % a 3,0 %.
ČNB ve své srpnové čtvrtletní prognóze očekávala pro 4. čtvrtletí 2025 průměrnou inflaci 2,7 %. Podle odhadů může být ve 4. čtvrtletí meziroční inflace mírně nižší, průměrně na 2,6 %. Průměrná inflace za celý rok 2025 se odhaduje na 2,5 % či 2,6 %, zatímco v roce 2024 činil celoroční průměr 2,4 %.
V roce 2026 se očekává mírné zpomalení tempa růstu spotřebitelských cen, s průměrnou inflací kolem 2,1 %, přičemž vývoj může ovlivnit případná opatření nové vlády.
Bankovní rada ČNB pravděpodobně zachová opatrný postoj k úrokovým sazbám. Naposledy byla repo sazba snížena v květnu o čtvrt procentního bodu na 3,50 %, další snižování úroků není pravděpodobné.
ČNB bude také sledovat vývoj mezd, cenových tlaků ve službách, trhu nemovitostí a dopad formování nové vlády na rozpočtovou disciplínu, protože struktura veřejných financí je klíčovým parametrem pro hodnocení inflačních rizik.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
