Komár egyptský „umí“ nejen chikungunyu, ale i horečku dengue, žlutou zimnici, virus zika a další libůstky

Komár egyptský „umí“ nejen chikungunyu, ale i horečku dengue, žlutou zimnici, virus zika a další libůstky

koláž Hrot24 / Shutterstock.com

Lékařské manévry

Opatření jako za pandemie. Čínou se šíří virus chikungunya, nakaženým hrozí mnohaleté bolesti

V Číně roste počet nakažených virem chikungunya, který způsobuje horečky a silné bolesti kloubů. Místní úřady zavedly přísná opatření podobná těm z dob pandemie covidu. Odborníci varují, že následky infekce mohou trvat měsíce, někdy i roky.

Jihovýchodní Čína čelí nečekanému šíření viru chikungunya. V provincii Kuang-tung už bylo podle BBC potvrzeno více než sedm tisíc případů, přičemž hlavní ohnisko je ve městě Fo-šan nedaleko Hongkongu.

Kvůli rychlému nárůstu počtu nemocných přistoupily čínské úřady k tvrdým opatřením připomínajícím dobu pandemie – nakažení musejí zůstávat týden v nemocnici, používají se sítě proti komárům, veřejné prostory se dezinfikují.

Obyvatelé mohou dostat pokutu až 10 tisíc jüanů (zhruba 32 tisíc korun) za to, že nechají na svém pozemku stát vodu.

Virus chikungunya se přenáší bodnutím komára, nejčastěji druhy Aedes aegypti a Aedes albopictus. Právě přítomnost těchto druhů komárů v kombinaci s horkým a vlhkým počasím vytvořila ideální podmínky pro šíření nákazy.

Virus je běžný hlavně v tropických a subtropických oblastech, ale kvůli globálnímu oteplování se dostává i do Evropy, například do Francie, kde už v minulosti došlo k lokálním přenosům.

Jak varuje prestižní Pasteurův institut, dané druhy komárů se v Evropě vyskytují v čím dál časnějších měsících, letos bezprecedentně již v červnu.

Onemocnění se obvykle projeví během tří až sedmi dnů po bodnutí komárem. Mezi hlavní příznaky patří vysoká horečka, bolest hlavy a silné bolesti kloubů, které mohou způsobit až invaliditu, která v některých případech přetrvává měsíce až roky.

Objevit se může i vyrážka, zimnice nebo otoky. Nejohroženější skupiny tvoří senioři, novorozenci a chronicky nemocní. Smrt je u této infekce vzácná, ale ne zcela vyloučená.

Závažnost situace vedla čínské úřady k zavedení biologické regulace: do jezer v oblasti byly vypuštěny tisíce ryb živících se larvami komárů, nasazeni byli i komáři zvaní „sloní“, kteří požírají menší přenašeče nákazy.

K identifikaci líhnišť se navíc využívají drony. Některá města zvažovala i karantény pro cestující z Fo-šanu, i když se virus nepřenáší z člověka na člověka: infekční je pouze pro komáry. Čína aktuálně vynakládá miliony jüanů na to, aby se virus dále nešířil a nemutoval.

Obavy ale vzbuzuje i dopad na vnímání situace veřejností. Na čínských sociálních sítích se objevují příspěvky o děsivých bolestech, které mohou trvat roky, a srovnání s dobou covidu.

Virolog Will Irving z University of Nottingham ale zatím nevěří v potenciál pandemického šíření jako v případě covidu-19. „S klimatickými změnami se však tito komáři rozšiřují – a existují zprávy o jejich výskytu v některých částech Evropy,“ sdělil magazínu Newsweek.

Podle dat českého Národního zdravotnického informačního portálu bylo v letech 2018 až 2024 zaznamenáno 30 importovaných případů viru chikungunya, nejvíce v roce 2019: 15. Všechny pocházely ze zahraničí.

V současnosti neexistuje vakcína ani specifická antivirová terapie, a tak je nejúčinnější obranou prevence: nošení dlouhého světlého oblečení, používání účinných repelentů, moskytiér a odstranění stojaté vody, kde se komáři množí.

Pacientům se podávají léky na snížení horečky a bolesti. Nakažení mají odpočívat a dostatečně pít. Používání některých léků na bolest či snížení teploty je však riskantní, pokud není vyloučeno podezření na jinou infekci, například dengue, protože zvyšují riziko krvácení.

Virus chikungunya zůstává zatím opomíjenou tropickou nemocí, jak ji označuje i Světová zdravotnická organizace. Vzhledem ke klimatickým změnám a globálnímu cestování však může být její výskyt v budoucnu mnohem častější i v netropických zemích.