Práce v brzkých hodinách nejenže nepřispěje k efektivnějšímu výkonu, ale také uškodí duševní pohodě
Shutterstock.com
Psychologie
Odborná rada psychologů: začínat ráno v práci dříve než v osm? To vás zničí
Ještě než se pochlubíte, že už v 7.15 odpovídáte na první e-maily a v 7.45 máte za sebou třetí poradu, zkuste se na chvíli zastavit. Možná si myslíte, že tím získáváte náskok, ale vaše tělo i mozek by mohly mít jiný názor. Pokud už v osm ráno pracujete naplno a přitom zíváte, není moc co slavit. Podle psychologů si takhle zaděláváte spíš na vyčerpání než na úspěch.
redaktor
Psychologové stále častěji varují, že začínat pracovní den před osmou je zkratkou k mentálnímu přetížení, nikoli k vyšší efektivitě.
„Většina lidí prostě nemá cirkadiánní rytmus, který by podporoval tak časné vstávání,“ vysvětluje klinická psycholožka Jessica Meersová pro magazín Newsweek.
Někdo se může považovat za ranní ptáče, ale to ještě neznamená, že by měl po probuzení okamžitě naskočit do pracovního režimu. Tělo i mysl potřebují svůj čas na rozběh.
Ideální čas na probuzení? Podle Meersové někdy mezi sedmou a osmou ranní. Ani tehdy bychom se však neměli hned vrhat na tabulky, e-maily a porady.
„To, co je důležité, není ta osmá ráno. Jde o to, jestli si mezi probuzením a začátkem práce vytvoříte prostor,“ říká psycholožka Marie-Helene Pelletierová ze společnosti Sun Life U.S.
Podle ní tělo pozná, že ho čeká nápor. A začne na něj reagovat už v noci. „Když začnete pracovat příliš brzy po probuzení, mozek to vycítí a může to narušit kvalitu spánku. I krátká noční probuzení pak bývají neklidnější, protože tělo tuší, že se blíží stres.“
To, že nejde o zanedbatelný efekt, potvrzují i výzkumy. Studie z roku 2022 publikovaná v Journal of Clinical Sleep Medicine spojila narušení cirkadiánního rytmu se zvýšeným rizikem infarktu a cukrovky.
Výzkum z následujícího roku v Journal of Investigative Medicine přidal další znepokojivý závěr: nesoulad biologických rytmů může zvyšovat i riziko rakoviny tlustého střeva.
Lidé, kteří sázejí na brzký start, často obětují ranní rituály. Vynechávají snídani, cvičení nebo chvíli s rodinou – všechno, co by jim přitom mohlo pomoci naladit se na den.
„Když ranní shon vytlačí základní návyky, chybí tělu energie a stres snadno roste. A bez výživné snídaně zase chybí mozku palivo,“ doplňuje newyorská neuropsycholožka Sanam Hafeezová z kliniky Comprehend the Mind.
Odborníci doporučují začít den klidně. První hodinu po probuzení se vyhnout komplikovaným úkolům. Připravit si snídani, projít si plán dne.
Jedním z prvních varovných signálů, že pracujete proti svému tělu, je takzvaná ranní mlha. Pokud máte první hodinu po probuzení problém se soustředěním, složitě sestavujete věty a myšlenky vám váznou, je to právě ona.
Mozkové funkce se totiž probouzejí pomaleji než zbytek těla. „Ta ranní mlha může trvat až hodinu,“ upozorňuje Pelletierová. „A právě v tu chvíli lidé často od sebe očekávají největší výkony.“
Meersová upozorňuje, že takové načasování se podepisuje i na fyzické koordinaci: „Jsme nemotornější, pomaleji reagujeme, hůř se soustředíme a zpracováváme informace.“
Hafeezová k tomu dodává, že mozek bez dostatečného spánku ztrácí schopnost držet pozornost, analyzovat i řešit problémy.
Začít den příliš brzy znamená pomalejší výkon, víc chyb a větší frustraci. „Mozek ještě není připravený. Úkoly trvají déle a častěji se v nich chybuje,“ říká Hafeezová.
Odborníci proto doporučují začít den klidně. První hodinu po probuzení se vyhnout komplikovaným úkolům. Připravit si snídani, projít si plán dne.
Ideálně bez mobilu nebo televize. Hodí se i rádio, které může díky hlasu moderátora nebo hudbě navodit příjemné naladění.
