Podle Ježdíka u mladých postupně například mizí představa, že studium je hlavně o získání „papíru“. „Pro současné studenty je vysoká škola investicí. Zvažují, zda se jim vyplatí čas, který do ní vloží, a co si odnesou. Vnímají, že titul už sám o sobě úspěch nezaručí,“ vysvětluje.

To je velký rozdíl od mnoha lidí z předchozích generací, kteří šli studovat kterýkoli obor, hlavně aby dosáhli na diplom.

Mladí lidé se proto při volbě školy často rozhodují podle toho, zda tamní pedagogové dokážou přinášet zkušenosti z praxe a jestli s nimi mohou navázat osobní kontakt.

„Studenti oceňují, když před nimi stojí někdo, kdo byl ministrem, diplomatem nebo působil ve velké instituci. Takový člověk se umí oprostit od akademického balastu a nabídnout konkrétní příklady. Je to ohromná výhoda, pokud můžete mezi přednášející zařadit i takové osobnosti a studenti na to velmi slyší,“ dodává Ježdík.

Dialog místo anonymních přednášek

Důležitý je i způsob výuky. Expert připomíná, že na soukromou školu přechází mnoho studentů ze státních škol, kde seděli v auditoriu mezi stovkami lidí.

„Tam se cítí anonymně a vlastně i dost zbytečně. Když pak zažijí prostředí, kde je běžný dialog a debata, často je to pro ně úplně nový zážitek. To je výhoda menších, více rodinně pojatých vysokých škol.“

Vysoké školyVysoké školy

Osmnáct let tvrdé dřiny a Cevro je nově univerzitou. „Chceme připravovat úspěšné, ne být masoví,“ říká rektor

Výuka v menších skupinkách se mnohdy podobá spíš řízené diskusi než frontální přednášce. „I ti introvertnější studenti si z ní odnášejí hodně. Nemusí se aktivně hlásit, stačí, že sledují, jak se střetávají různé názory. Vidí, že jejich spolužáci dokážou argumentovat a obhajovat své postoje. To prospívá všem přítomným,“ říká.

Pro mladé je podle něj nejpoutavější, když se probírají aktuální události. „Když vyučující přinese noviny a řekne: podívejte, tady je téma, pojďme si ho rozebrat, tak to studenty baví. Mají pocit, že studium žije,“ dodává.

Individualita a bezpečné prostředí

Současná generace je zároveň mnohem pestřejší. „Co jsem měl tu možnost zažít, tak každý student je výrazná individualita. Hledají prostředí, kde mohou být sami sebou, a přitom neztratit pocit přijetí,“ říká Ježdík.

Podle něj moderní univerzita musí vytvářet prostředí, kde se setkávají lidé s velmi odlišnými názory, aniž by to vedlo k vylučování nebo napětí.

„Studentům se nemá říkat, co si mají myslet. Naopak – chceme, aby se učili kritickému myšlení. Aby dokázali diskutovat, klást otázky, obhajovat své stanovisko a zároveň respektovali, že někdo jiný to vidí jinak.“

PrůzkumPrůzkum

Vypadalo to, že spokojenost generace Z už nemůže být nižší – a stalo se. Může to ohrozit ekonomiku

Výrazný vliv na mentalitu mladých lidí měla i pandemie covidu-19, kdy tehdejší vláda zavřela školy a přerušila tak vrstevnické sociální vazby.

„Studující jsou proto dnes často citlivější. Potřebují podporu a někdy i pomoc s tím, se pořádně rozkoukat. Je to poznat i na rostoucím zájmu o naše adaptační kurzy pro prváky, ale také poptávce studentů o psychologickou podporu. Chceme více rozvíjet partnerský vztah se studenty, nabídnout jim tým lidí, s nímž budou moci řešit i osobní problémy. Myslím, že i vlivem dnešní turbulentní doby je důležité, že mladý člověk ví, kam se může obrátit. Že jej někdo vyslechne a záleží mu na něm,“ dodává.

Zajímavějším a pestřejším může studium učinit praxe. Podle Ježdíka je klíčová napříč studijními programy a student díky tomu vnímá, že to, co se naučí ve škole, má nějaké praktické uplatnění.

„I u akademicky pojatých studijních programů typu politologie nebo právo je důležité, aby studenti viděli, jak věci fungují v reálném světě. Už od prvního ročníku proto chodí na stáže do institucí, médií nebo firem. Ve studijním programu Aplikovaná ekonomie spolupracujeme s bankami a dalšími partnery,“ říká.

VzděláváníVzdělávání

Co známky ani testy neprozradí: tři vlastnosti, které mohou otevřít dveře na nejprestižnější univerzity světa

Díky tomu si mnoho studentů najde práci ještě během studia. „Když už někdo při škole působí třeba v advokátní kanceláři nebo v redakci, má velký náskok. A navíc vidí, že to, co probíráme v hodinách, se mu hned hodí,“ dodává.

Mění se i pohled na závěrečné práce. Některé školy je ruší (například pražská VŠE), jiné nahrazují projekty. „Myslím, že budoucnost bude směřovat k týmovým a praktickým projektům, hlavně u bakalářských studií. Někteří studenti to sami chtějí a zákon to umožňuje,“ míní Ježdík.

Jím reprezentovaná škola zatím u „bakalářek“ setrvává, ale ve vedení se o tom prý vedou velmi živé diskuse.

Nejčastějším argumentem pro zrušení bakalářských prací je vývoj technologií, zejména umělé inteligence, která už v některých ohledech předčí schopnosti lidí.

„Umělou inteligenci nezakazujeme. Když ji studenti použijí eticky a přiznají to, je to v pořádku. AI je součást reality a naším úkolem je naučit je využívat ji správně,“ říká.

Hodnota vysokoškolského vzdělání

Část mladých dnes pod vlivem influencerů nebo známých podnikatelů zpochybňuje, zda má vysoká škola vůbec smysl. Nemálo internetových hvězd před svými fanoušky přiznává, že vysokou školu nevystudovali, ale stejně se stali úspěšnými.

„Samozřejmě existují slavní lidé, kteří školu nemají a vydělávají miliony. Ale to jsou výjimky. Je to podobné jako s hokejem – z desítek tisíc dětí se profíkem stane jen zlomek,“ říká Ježdík.

Vysoké školyVysoké školy

Vystuduj a budeš v balíku. O tomto oboru se v Česku skoro neví, ve světě přitom garantuje pohádkovou kariéru

Pro většinu má podle něj vysokoškolské studium hodnotu nejen profesní, ale i osobní. „Je to období, kdy se mladí učí organizovat si čas, kombinovat studium s prací a osobním životem. To jsou dovednosti, které využijí všude,“ vysvětluje.

Podle Ježdíka by měla správná vysoká škola předávat studentům znalosti, ale také mnohem víc. „Občas si někdo péči o studenty představí tak, že se jim slevuje z nároků. To je ale velké nepochopení. Je to o podpoře, o respektu, o prostředí, kde se mohou rozvíjet. Chceme, aby mladí ze školy odcházeli připraveni nejen odborně, ale i lidsky. Aby dokázali obstát v praxi – ať už doma, nebo v zahraničí. Pokud si některá škola myslí, že toho dosáhne tím, že studentům dá diplom bez práce, ve výsledku mladému člověku nic moc nepředá. Pak je to škoda času všech,“ uzavírá.

Nejlepší školy pro byznys?Nejlepší školy pro byznys?

Top světového bankéře zklamalo manažerské MBA vzdělání. Nejužitečnější titul? Humanitní, říká překvapivě