Ilustrační foto: Shutterstock.com
Není všechno jenom černé. Mobily a tablety mohou být pro vývoj dětí i užitečné, je to v rukou rodičů
Za všech stran neustále slýcháme, jak displeje a obrazovky malým dětem pouze škodí. Vědci se ale rozhodli podívat na sklenici jako na napůl plnou a říkají: není to tak jednoduché. Záleží na obsahu a kontextu. Správně zvolené pořady nebo aplikace dokážou rozvíjet řeč i paměť, ty nevhodné zase zpomalují vývoj a podporují izolaci. Kde je hranice mezi pomocníkem a hrozbou?
ana
V době, kdy se obrazovky všeho druhu staly běžnou součástí života, řeší rodiče i odborníci stejnou otázku: Jak moc je pro malé děti bezpečné trávit čas u tabletu, mobilu nebo televize?
Mnohé školy už začaly zakazovat žákům mobilní telefony během vyučování, a některé vlády už dokonce připravují zákonné regulace tzv. screentime nebo přístupu na sociální sítě pro nezletilce.
Odpověď podle nové analýzy však zní: nezáleží tolik na délce sledování, ale na obsahu.
Mělo by jít o víc než je o to, dítě zabavit a takříkajíc se ho „zbavit“. Dlouhé pasivní zírání samozřejmě není pro dětský mozek dobré.
Může zpomalit rozvoj jazyka, snížit schopnost udržet pozornost a regulovat emoce. Výzkumy spojují nadměrné sledování televize s vyšším rizikem obezity, zhoršením zraku, a dokonce i problémy s učením.
Obzvlášť nebezpečné je, když televize běží „na pozadí“. I když se dítě nedívá přímo, rozptyluje ho hluk a brání soustředění na hru nebo jinou činnost.
Stejně tak algoritmy YouTube a dalších sociálních sítích nejsou žádní laskaví strýčkové – malé děti vystavené nekontrolovanému obsahu mívají horší jazykové dovednosti i výkonnostní funkce.
Když technologie pomáhá
Obrazovka ale nemusí být nepřítel, jak píše Teresa Rossignoli Palomequeová, profesorka psychologie z madridské Univerzity Nebrija. Lze ji efektivně využít k rozvoji a vzdělávání.
Přezkum 102 studií z let 2000 až 2020, jež se zabývaly nejmenšími dětmi do tří let, ukázal, že pozitivní nebo negativní dopad na vývoj nezáleží ani tak na tom, kolik času před obrazovkou stráví, ale na tom, co skrze ni přijímají.
Pokud jde o kvalitní vzdělávací obsah a dítě ho sleduje s rodičem, může pomoci s učením čísel, rozšiřováním slovní zásoby i trénováním pozornosti. Interaktivní programy dokážou rozvíjet paměť, sebeovládání a mají dopad dokonce na jejich budoucí akademické dovednosti.
Digitální nástroje navíc podporují jedince se speciálními potřebami: například u dětí s autismem pomáhají zlepšovat soustředění a sociální interakci.
Světová zdravotnická organizace doporučuje pro děti do čtyř let nejvýše hodinu denně s obrazovkou či displejem. Experti se shodují: žádné obrazovky před spaním a vždy jen s aktivním zapojením rodiče.
„Tvrdit, že obrazovky jsou špatné, je jako říci, že papír je škodlivý kvůli knihám, které jsou na něm vytištěny,“ míní Palomequeová. Klíčové je, co na obrazovce je, jak dlouho a s kým u ní dítě čas tráví. Obrazovka podle ní nemůže nahradit hru, pohyb ani kontakt tváří v tvář – ale může být chytrým doplňkem.
