Práce armádního leteckého inženýra na bezpilotním letounu
Shutterstock.com
Boj v 21. století
Armádní revoluce: Američany v Evropě nahradí drony, jsou rychlé a přesné, tvrdí expert
Americký expert Benjamin Jensen navrhuje nahradit část amerických jednotek v Evropě dronovými formacemi. Bezpilotní letouny by podle něj mohly plnit útočné, průzkumné i elektronické úkoly levněji a efektivněji než tradiční armádní síly.
editor
Americká armáda se po desítkách let možná dočká zásadní proměny. Podle bezpečnostního experta Benjamina Jensena z washingtonského think-tanku Center for Strategic and International Studies (CSIS) by v budoucnu mohly bezpilotní letouny nahradit část pozemních jednotek USA v Evropě.
Dronové jednotky by podle něj byly levnější, flexibilnější a snadněji nasaditelné než současné těžké mechanizované brigády, vyjádřil se pro specializovaný web Defense News.
Od konce druhé světové války byla americká armáda koncipována především pro obranu Evropy. Jenže po přesunu strategické pozornosti nejprve k Asii za Obamovy administrativy a nyní k ochraně vlastního území a Tichomoří za vlády Donalda Trumpa se nabízí otázka, co dělat s armádou, jejíž struktura je uzpůsobena jiným hrozbám.
„Předem rozmístěné jednotky s tanky a pěchotou by měly ustoupit smíšeným dronovým formacím, které lze rychleji přesouvat, a efektivněji tak posilovat schopnosti spojenců,“ uvedl Jensen. Navrhuje vytvoření expedičních dronových jednotek, které by mohly být v Evropě trvale dislokovány nebo vysílány podle potřeby.
Trump zasadil Moskvě ránu: Lukoil prodává majetek po celém světě, Putin zuří
Podle něj by se o tradiční bojové síly – tanky či obrněná vozidla – postarali evropští členové NATO, zatímco Spojené státy by poskytly podporu pomocí dronů pro útok, průzkum a elektronický boj. Namísto praporu o tisíci vojácích by tak mohlo stačit 250 lidí s flotilou několika stovek bezpilotních prostředků.
Jensen koncept označuje za „substituci“, tedy nahrazení dražších a těžkopádných platforem levnější technologií s podobným efektem. Takové „dronové brigády“ by mohly pokrývat rozsáhlá území, operovat rychle a přesně, a přitom by jejich nasazení stálo zlomek toho, co udržování velkých základen v zahraničí.
Kritici však upozorňují, že střední kategorie dronů (MALE), jako MQ-1C Gray Eagle, je zranitelná a nákladná. Ukrajinské Bayraktary byly podle nich zničeny ruskou protivzdušnou obranou, zatímco USA letos přišly o několik dronů Reaper v Jemenu. Jensen oponuje: „Potřebujeme platformu, která unese osm střel Hellfire a dokáže hlídkovat 24 hodin v kuse.“
Achillova pata NATO se mění v jeho zbraň: Via Baltica může být noční můrou Kremlu
Jensen navrhuje také vytvořit nové dronové jednotky v záloze a Národní gardě, kam by mohly být převedeny některé letecké prapory určené ke zrušení. To by umožnilo posílit kapacity bez výrazného navýšení rozpočtu.
Podle odborníka by „dronová doktrína“ změnila i způsob odstrašení. Namísto trvalého nasazení obrněných brigád v Polsku by mohly být mobilní brigády bezpilotních prostředků vysílány do východní Evropy jen v době krize.
Takový přístup by byl levnější, rychlejší a především lépe odpovídal charakteru moderní války. „Drony umožňují mnohem větší flexibilitu a přinášejí nový druh odstrašení – spíše 21. než 20. století,“ shrnul Jensen.
