Popcornový mozek ohrožuje každého, především mladé. S epidemií se dá bojovat, říká psycholog

Hrot24, vygenerováno v Midjourney

Popcornový mozek ohrožuje každého, především mladé. S epidemií se dá bojovat, říká psycholog

Syndrom tzv. „popcornového mozku“ ohrožuje zejména děti, dospívající a mladé dospělé. Tento pojem označuje řadu specifických reakcí naší centrální nervové soustavy na algoritmy sociálních sítí. Dobrou zprávou pro naše duševní zdraví je, že těmto reakcím lze předcházet.

Vladimír Barák

Psychologové, neurologové a psychiatři se u svých pacientů stále častěji setkávají s problémem „popcornového mozku“. Možná jím trpíte i vy, aniž byste o tom věděli. Test je jednoduchý: stává se vám, že vezmete do ruky telefon, projíždíte obsah na sociálních sítích, po pár minutách to bezmyšlenkovitě zopakujete, až si po chvíli uvědomíte, že scrollujete pořád dokola stejný obsah? Přitom jste tak strávili nějaký čas, ale nic hodnotného vám to nepřineslo.

Váš mozek právě prodělal neobvyklou aktivitu – byl nucen rychle přijímat a reagovat na velké množství obsahu (videí, zvuků, fotografií, textu), čímž se rozptyluje vaše pozornost a narušuje psychická kondice. V USA se pro tento fenomén vžil termín „popcornový mozek“. Schválně si někdy všimněte, jak při výrobě popcornu pukající kukuřice neustále poskakuje a nezůstane chvíli na místě.

Podobně to vypadá ve vašem mozku, když se potýkáte s algoritmy sociálních sítí, které vás neustále zahlcují novým obsahem. Mozek se s tím nějak vyrovná, ale nemusí to být dobré pro vaše dlouhodobé duševní zdraví. Stav, kdy už člověk nedokáže udržet pozornost, může pak vyžadovat i odbornou pomoc.

Klinický psycholog Daniel Glazer pro britský online deník Metro uvedl, že pacientů s tímto syndromem přibývá, přičemž viníkem jsou zejména sociální sítě. „Sociální sítě fungují díky proměnlivým odměnovým schématům, dávkování dopaminu a úmyslně návykovému designu, který je optimalizován pro maximální zapojení uživatelů na úkor jejich pohody,“ říká Glazer.

Tento fenomén je velmi nebezpečný především pro děti a dospívající, jejichž centrální nervová soustava se teprve vyvíjí a změny v mozku u nich mohou vést k trvalým problémům. Rodiče by měli zbystřit, pokud jejich děti tupě zírají do telefonu i desítky minut. Pokud se jich zeptáte, co viděly, a ony nejsou schopni odpovědět nebo si vybavit konkrétní obrázek či video, může to být signál, že se jejich mozek „ztratil“ v záplavě podnětů, což následně ztěžuje soustředění na školu, sport nebo jiné aktivity.

Psycholog Glazer uznává, že vyhnout se technologiím je dnes obtížné. Cílem by proto nemělo být jejich úplné odmítnutí, ale spíše uvědomělé používání. Děti a dospívající často sami neznají správnou míru, a proto je důležité, aby dospělí, zejména rodiče, stanovili dohled a pravidla. Jako prevenci lze využít například různé zámky a omezení, která umožní telefon používat jen po určitou dobu. Efektivní může být také smazání aplikací, u nichž je prokázán vliv na fungování mozku, například TikToku.

Dospělým Glazer doporučuje, aby si každý den vyhradili čas bez technologií. Pokud strávíte například dvě hodiny bez telefonu, přestanete se rozptylovat jeho neustálou přítomností. Užitečná je také duševní hygiena, kterou lze podpořit návštěvou odborníka a začleněním jeho rad do každodenního života. Na podporu koncentrace a pozornosti mohou dobře posloužit například knihy, a to především ty tradiční, papírové. Při jejich čtení se totiž mozek věnuje výhradně psanému textu, což aktivuje odlišné mozkové dráhy a chemické reakce.

Pokud zjistíte, že se nedokážete soustředit a vaše myšlenky bloudí k telefonu, notifikacím nebo sociálním sítím, může být užitečné konzultovat tento problém s odborníkem.