Americká bankéřská esa varují: Světová ekonomika ještě není z nejhoršího venku

Před každým krachem v dějinách vypadalo všechno skvěle, říká nejlépe placený bankéř světa Jamie Dimon z JPMorgan Chase. Obává se návratu velké krize ze 70. let.

Před každým krachem v dějinách vypadalo všechno skvěle, říká nejlépe placený bankéř světa Jamie Dimon z JPMorgan Chase. Obává se návratu velké krize ze 70. let.

Celý článek
0

Poučení z ruských sankcí: Západ nedokáže izolovat velkou ekonomiku bez pomoci zbytku světa

Západní sankce proti Rusku narážejí po dvou letech války na své limity. Ukazuje se, že velkou ekonomiku, jež má dostatek nerostných surovin, lze bez součinnosti Asie a Afriky odříznout od globálního trhu jen velmi obtížně a za cenu vlastních těžkých ztrát.

Západní sankce proti Rusku narážejí po dvou letech války na své limity. Ukazuje se, že velkou ekonomiku, jež má dostatek nerostných surovin, lze bez součinnosti Asie a Afriky odříznout od globálního trhu jen velmi obtížně a za cenu vlastních těžkých ztrát.

Celý článek
0

České startupy rostou. Už zaměstnávají víc lidí než zemědělství nebo celý ICT sektor

České startupové prostředí šlo za posledních pět let dynamicky nahoru. Startupy měly v roce 2022 zhruba 150 tisíc – nadprůměrně placených – zaměstnanců, kteří za svou práci dostali celkem 117 miliard korun.

České startupové prostředí šlo za posledních pět let dynamicky nahoru. Startupy měly v roce 2022 zhruba 150 tisíc – nadprůměrně placených – zaměstnanců, kteří za svou práci dostali celkem 117 miliard korun.

Celý článek
0

Nevyhazování jídla je sebeklam. Vyhodíme ho třetinu

Plýtvání potravinami je celosvětový problém. Řešení je přitom snadné, stačí začít u sebe

Nevyhazování jídla je sebeklam. Vyhodíme ho třetinu
S bojem proti plýtvání může začít každý u sebe – lépe plánovat nákupy, potraviny správně skladovat či vařit přiměřené porce. | foto Jana Plavec, Akademie věd ČR

Kolik jídla za týden vyhodíte? Pokud si myslíte, že určitě méně než průměrný Čech, patříte k většině. I zde platí známé pravidlo, že máme tendenci přeceňovat své chování a myslet si, že jsme na tom lépe.

„Na celém světě se vyhodí zhruba třetina vyprodukovaných potravin! To v přepočtu vychází na 1,3 miliardy tun v hodnotě přibližně jednoho bilionu dolarů. Toto množství by dokázalo nasytit až tři miliardy lidí,“ říká socioložka Radka Hanzlová, která pracuje jako analytička v Centru pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd. Jak ale sama připouští, jedná se spíše o odhady, protože je problematické určit, co vše do potravinového odpadu počítat, a správně a přesně to pak měřit. „I tak jsou čísla alarmující. Plýtvání jídlem má velmi vážné ekologické, ekonomické i sociální dopady.“

Ošklivkám nefandíme

Kde se plýtvá? Všude! K plýtvání potravinami dochází ve všech částech distribučního řetězce od produkce přes zpracování, dopravu, prodej v obchodech až po samotnou spotřebu. V rozvojových zemích je plýtvání primárně neúmyslné, je způsobeno špatnou technologií sklizně, nesprávným zpracováním, nevhodnými obaly nebo přepravou. Ve vyspělých zemích umíme potraviny produkovat s mnohem menšími ztrátami, máme na ně ale mnohem větší nároky, a to včetně tvaru zeleniny a ovoce, který na jejich chuť a kvalitu nemusí mít žádný vliv.

 

„Česká veřejnost ‚ošklivkám‘ příliš nefandí,“ shrnuje Hanzlová výsledky loňského průzkumu. Při zachování stejné ceny by si 65 procent dotazovaných vybralo tvarově perfektní kusy ovoce či zeleniny oproti těm nedokonalým.

Proč? Podle účastníků studie se dokonalé kousky lépe čistí a krájejí. Naopak důvodem pro nákup „nedokonalých“ kusů je přesvědčení, že estetické vady znamenají přirozenost a že takové produkty nejsou chemicky ošetřeny. Na pulty obchodů se kvůli vzhledu nedostane dvacet až třicet procent produkce. Respondenti si myslí, že rozhodující vliv na to mají normy Evropské unie a obchodních řetězců a supermarketů, a podceňují tak své spotřebitelské chování, které hraje hlavní roli.

Nakupovat s rozmyslem

Největším viníkem plýtvání ve vyspělých zemích je ale nakupování v nadbytku. „Hlavními plýtvači jsou pro mnohé možná překvapivě domácnosti – mají na svědomí více než polovinu vyhazovaného jídla,“ uvádí Radka Hanzlová.

„To je zároveň dobrá zpráva, protože každý jedinec může začít u sebe a přispět k řešení potravinové krize – nákupy lépe plánovat, potraviny správně skladovat, využívat všechny jedlé části potravin, vařit přiměřené porce…,“ vyjmenovává socioložka, která potvrzuje, že to jde. „Já si vlastně ani nepamatuji, kdy naposledy jsem něco vyhodila.“ 

ilustrační foto
Shutterstock.com
Jak nakupují Češi?
Pro českou veřejnost je při nákupech jídla jednoznačně nejdůležitější cena a následně složení, naopak nejméně důležitý je obalový materiál. „Přibližně jedna čtvrtina respondentů kupuje alespoň občas biopotraviny a téměř tři pětiny přinejmenším někdy kompostují, buď na zahradě, nebo dávají bioodpad do hnědých popelnic,“ shrnuje výsledky Radka Hanzlová. Z loňských průzkumů dále vyplývá, že lidé si na nákup často nosí vlastní tašku a třídí běžný odpad. Příliš ale nenakupují potraviny do „nekonečných sáčků“ a ani se kvůli ochraně životního prostředí nesnaží omezit jízdy autem, například právě do obchodu.
Kdy klidně sníst a kdy vyhodit?
Pokud je na obalu potraviny uvedeno datum „spotřebujte do“, po uplynutí této doby by měla potravina skončit v koši, protože by mohla představovat zdravotní riziko. Naopak „minimální trvanlivost do“ označuje výrobky, které se nekazí tak rychle, mají delší životnost a i po uplynutí lhůty se mohou (viditelně označené) prodávat v obchodech, a tedy konzumovat. Podle průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd potraviny po uplynutí doby minimální trvanlivosti alespoň občas konzumuje 64 procent dotázaných.
Další tipy proti plýtvání:
• slevové koše v kamenných i internetových obchodech
• projekt Zachraň jídlo či Food Not Bombs
• mobilní aplikace jako například Nesnězeno
• komunitní sdílení v aplikaci DishYgo nebo například skupiny na Facebooku
• potravinové banky

Autorka je stálou spolupracovnicí redakce, působí na Univerzitě Karlově