Největší ekonomiky světa sdružené do skupiny G20 navrhují, aby byli nejbohatší lidé planety zatíženi vysokými daněmi v rámci boje s globálním oteplováním.
Největší ekonomiky světa sdružené do skupiny G20 navrhují, aby byli nejbohatší lidé planety zatíženi vysokými daněmi v rámci boje s globálním oteplováním.
Globální popkulturní ikona, zpěvačka Taylor Swift, vyjádřila v amerických prezidentských volbách podporu Kamale Harrisové. V Asii tím způsobila pozdvižení v byznysových kruzích. Pokud by totiž vyhrál Donald Trump, počítá se s omezením dotací na zelené technologie a vyostřením celní války s Čínou.
Globální popkulturní ikona, zpěvačka Taylor Swift, vyjádřila v amerických prezidentských volbách podporu Kamale Harrisové. V Asii tím způsobila pozdvižení v byznysových kruzích. Pokud by totiž vyhrál Donald Trump, počítá se s omezením dotací na zelené technologie a vyostřením celní války s Čínou.
Od veřejného prodeje zámku v Dolních Břežanech prý arcibiskupství odradil zatím neúspěšný prodej další památky – Jindřišské věže v centru Prahy. „Byli jsme si navíc vědomi, že kvůli vadám stavby nabízíme jen takové pozlátko, nikoliv zlaté vejce,“ řekl generální vikář Jan Balík.
Od veřejného prodeje zámku v Dolních Břežanech prý arcibiskupství odradil zatím neúspěšný prodej další památky – Jindřišské věže v centru Prahy. „Byli jsme si navíc vědomi, že kvůli vadám stavby nabízíme jen takové pozlátko, nikoliv zlaté vejce,“ řekl generální vikář Jan Balík.
Všichni představitelé koalice se dušují, že rozpočet nebude nutné novelizovat a všechno dobře dopadne. Tento optimismus ale není zrovna nakažlivý.
Když na počátku měsíce ministr financí Stanjura zjistil, že státní hospodaření je po květnu v deficitu téměř tak vysokém, jak je naplánováno k letošnímu Silvestru, celkem pochopitelně neváhal. Prohlásil, že na nejbližší vládu přinese návrh úspor v druhém pololetí letoška v rozsahu dvacet miliard korun.
Dala se čekat ministerská řežba o peníze, ale premiér Fiala překvapil. Moudře pokýval hlavou a prohlásil, že jak je to s tím rozpočtovým financováním, se ukáže až v létě.
Co se asi tak může ukázat? To, že rozpočet nepočítal s patnácti miliardami na valorizaci penzí, jejíž nevyhnutelnost byla jasná nejpozději v únoru? Nebo někde vyplave těch padesát miliard korun z evropského fondu, v němž se shromažďují výnosy z emisních povolenek? Ty má ČR skutečně letos dostat, ale jen na financování dekarbonizace, a nikoli na běžné výdaje rozpočtu, jak se dělo v minulosti a podle nových pravidel už to nejde.
To už je jasné také pár měsíců. Disponuje premiér nějakými přísně tajnými informacemi, podle nichž je tohle všechno jinak? Napsal snad Ježíškovi, aby Česku nadělil sto miliard? Nebo se jen vyhýbá, co to jde, tomu vnitrokoaličnímu konfliktu o šetření, v němž nakonec vyjde pravda o neochotě velké části koalice skutečně reformovat veřejné finance najevo?
Ministr Stanjura ještě může za pár dní na valné hromadě ČEZ požádat o vyšší dividendu z tučného loňského zisku. Ale více než jednotky miliard to fakt nehodí. A potřebný zbytek nenaprší.
Všichni představitelé koalice se dušují, že rozpočet nebude nutné novelizovat a všechno dobře dopadne. Tento optimismus ale není pranic nakažlivý. Novelizace rozpočtu je nezbytná pouze při překročení plánovaných výdajů. U výpadku příjmů to nutné není. Dosud i po květnu drží vláda výdaje na plánované úrovni.
Naběhnutí červnových valorizací už ale půjde přes schválený rámec, a pokud vláda neušetří těch minimálně patnáct miliard na jiných výdajích, k novelizaci zákona o státním rozpočtu bude muset dojít. Každý měsíc se pak okénko pro úsporu zužuje. Od července je na patnáct miliard třeba šetřit 2,5 miliardy měsíčně. Od října už pět miliard. Opravdu má Petr Fiala ještě dost času? Nebo je mu to jedno? Sorry jako. Neslyšeli jsme to už někde?
Radost ze zodpovědnosti bezesporu projevené schválením úsporného balíčku, byť kompromisního a s mnoha mouchami, tak střídá zklamání, které fakt nemělo přijít. Zeměkoule se nezhroutí, Česko nezbankrotuje, vliv na klesající inflaci je omezený, ale kdo má věřit, že proběhnou před měsícem deklarované úspory, jejichž detaily mimochodem stále neznáme?
Voličům vládních stran, zejména těm pravicovějším, šlo v posledních volbách o něco víc, než že se žádný člen vlády nebude jmenovat Andrej Babiš. Představa, že takto lze dělat úspěšnou politiku, která zemi posune vpřed, je dost naivní.
