První podmořské datové centrum je již v provozu
Ilustrace: Shutterstock.com (vygenerováno AI)
Pod vodou
Čína chladí svá datová centra přímo v oceánu. Geniální nápad, ale jeden typ útoku je spolehlivě zničí
Čína opět ukazuje, že dokáže překvapit. Místo náročného chlazení serverových hal šla tentokrát přímo ke zdroji: svá datová centra začíná chladit přímo v oceánu. Technologický risk, nebo mistrovský tah pro energeticky náročné odvětví pohánějící boom umělé inteligence?
Redaktor junior
Datová centra jsou novými továrnami digitálního věku a zároveň obrovskými žrouty energie a vody. Zatímco jiní optimalizují klimatizace a recyklují chladicí systémy, Čína přesouvá infrastrukturu tam, kde je chladno přirozeně – pod hladinu oceánu.
Letos v červnu začala zhruba šest mil od pobřeží Šanghaje výstavba podmořského datového centra poháněného větrnou energií.
„Čínský ambiciózní přístup signalizuje odvážný posun směrem k nízkouhlíkové digitální infrastruktuře, který může ovlivnit globální standardy udržitelného výpočetnictví,“ uvedla podle serveru Scientific American Shabrina Nadhilová, analytička think-tanku Ember, která se dlouhodobě zabývá datovými centry.
Generativní umělá inteligence spotřebuje více energie než tisíce domácností. Jaká máme řešení?
Datová centra pracují nepřetržitě a jejich servery produkují značné množství odpadního tepla. Přibližně 40 procent jejich spotřeby elektřiny připadne jen na chlazení.
Namísto tradičního systému využívajícího miliony litrů vody denně pumpují podmořská centra mořskou vodu potrubím přes radiátory za servery a odtud odvádějí teplo pryč.
Společnost Hailanyun, stojící za projektem v Šanghaji, podle vlastního hodnocení vypracovaného ve spolupráci s China Academy of Information and Communications Technology tvrdí, že díky přirozenému chlazení ušetří nejméně 30 procent energie oproti klasickým centrům na souši.
Myšlenka není zcela nová. Už před více než deseti lety s ní přišel Microsoft v rámci projektu Natick. Pod hladinu u pobřeží Skotska tehdy spustil kapsli s více než 800 servery.
Po dvou letech firma zjistila, že „podvodní datová centra jsou spolehlivá, praktická a energeticky úsporná“. Projekt později pozastavila, ale koncept nezmizel a Čína ho nyní rozšiřuje ve velkém měřítku.
Koncept podvodního datového centra otestoval Microsoft v roce 2015 během 105denního nasazení u pobřeží Kalifornie. O tři roky později spustil kapsli se servery (na snímku) do Severního moře u skotských Orknejí. Tentokrát ji tam nechal dva roky
Foto: Jonathan Banks / Microsoft
Na ostrově Chaj-nan je už v provozu první komerční podmořské datové centrum na světě. Podle webu South China Morning Post hostí okres Ling-šuej datovou kabinu o hmotnosti 1300 tun, což odpovídá váze zhruba tisíce osobních aut. Kabina leží 35 metrů pod hladinou a obsahuje 24 serverových racků, které zvládnou 400 až 500 serverů.
„Celou datovou kabinu umisťujeme do hlubokého moře, protože mořská voda pomáhá s chlazením,“ uvedl Pu Ding, projektový manažer společnosti Shenzhen HiCloud Data Centre Technology. Podle něj podmořská centra snižují spotřebu energie nutnou na chlazení, a tím i provozní náklady.
Chlazení pod hladinou je sice levnější, není ale úplně bez rizika. Výzkumníci Microsoftu během experimentu zaznamenali lokální oteplení mořské vody o několik tisícin stupně.
Samotný dopad byl malý, ale jak upozorňuje Scientific American, podle dalších výzkumníků by při mořských vlnách veder mohla teplejší voda obsahovat méně kyslíku a ohrozit vodní organismy.
Společnost Hailanyun však tvrdí, že její zařízení jsou „environmentálně přátelská“ a teplo z jejích kapslí způsobilo v testu v deltě Perlové řeky v roce 2020 zvýšení teploty vody o méně než jeden stupeň.
Další slabinou je bezpečnost. Studie z loňského roku prokázala, že podmořská datová centra lze vyřadit z provozu i cíleným akustickým útokem pomocí speciálních podvodních reproduktorů.
Podmořská centra začínají přitahovat pozornost i jinde v Asii. Japonsko a Singapur zvažují vlastní projekty na moři. Analytička Zhang Ning, specializující se na novou generaci nízkouhlíkové infrastruktury, podle Scientific American uvedla, že budoucnost této technologie „nebude záviset na technické proveditelnosti, ale na tom, jak rychle se podaří vyřešit regulační, ekologické a dodavatelské otázky“.
Zatímco Západ váhá, Čína už ponořila první skutečný datový serverový úl do oceánu. Pokud projekt uspěje, může tím definovat další kapitolu globální digitální infrastruktury a chlazení se už nebude řešit na souši.
