Geotermální energie má potenciál zásadně změnit globální energetické trhy. Na rozdíl od solární nebo větrné energie není závislá na počasí – využívá stálé a prakticky nevyčerpatelné teplo z nitra Země. Díky novým technologiím se nyní přibližuje možnost, jak tuto obrovskou zásobu čisté energie efektivně využít – kdekoli na planetě.

Před pouhými čtyřmi lety se odborníci ptali, proč svět geotermální energii stále přehlíží. Dnes už je situace jiná. Šéfka společnosti Sage Geosystems Cindy Taff letos prohlásila, že „toto desetiletí bude patřit geotermální energii“.

Důvodem není jen environmentální tlak, ale především prudký rozvoj technologií, které by mohly umožnit hluboké vrtání a výrobu energie i tam, kde to dosud nebylo možné, píše ekonomický web Oilprice.com.

Od Islandu k planetárnímu řešení

Země jako Island mají výhodu – geotermální teplo zde doslova proniká na povrch. Většina planety však leží nad silnější zemskou kůrou, kde potřebné teploty (nad 400 °C) leží hluboko – často víc než 10 kilometrů pod povrchem.

Právě tam by však podle výzkumu MIT mohla voda přejít do tzv. superkritického stavu, při kterém nese několikanásobně víc energie než běžná pára.

To je teoretický základ tzv. „superžhavé“ geotermální energie – levného, stabilního a ekologického zdroje, který by mohl zásobovat jakoukoliv zemi. Je tu ale problém: jak se dostat tak hluboko?

EnergieEnergie

Karibský ostrov ruší LNG megadohodu za 420 miliard. Nechce být závislý na fosilních zdrojích

Jednou z cest je přenesení technologií z ropného a plynárenského průmyslu, konkrétně hydraulického štěpení (frakování). To by umožnilo vytvářet umělé geotermální rezervoáry, do kterých by se pod tlakem pumpovala voda. Tyto technologie jsou ale zatím příliš nákladné – běžné vybavení pro frakování nezvládá extrémní teploty.

Nadějnější je futuristický přístup založený na technologiích z oblasti jaderné fúze. MIT testuje tzv. gyrotrony – zařízení, která v jaderné fúzi ohřívají plazma pomocí milimetrových vln.

Ty by mohly „odpařit“ skálu rychlostí až 20 metrů za hodinu. Slovenská firma GA Drilling zase používá plazmové hořáky, které by mohly vrtat až do hloubky 10 kilometrů a uvolnit geotermální potenciál prakticky kdekoliv.

Datová centra i energetická soběstačnost

Zásadní je také kontext rostoucí poptávky po elektřině – zejména kvůli rozvoji datových center a umělé inteligence. Podle analýz by geotermální zdroje mohly do začátku 30. let pokrýt až 64 procent nárůstu spotřeby těchto center.

Zároveň by nové technologie mohly umožnit státům získat energetickou nezávislost a snížit závislost na fosilních palivech či geopoliticky napjatých trzích. Geotermální energie, kdysi opomíjený hráč na poli obnovitelných zdrojů, se může stát klíčovým prvkem nové energetické éry.

Skrytá sílaSkrytá síla

Podzemní zásoby vodíku by mohly uspokojit globální poptávku po energii na celá staletí