Komentář: Gigafactory na Karvinsku jako krásný příklad, proč nerosteme a nebohatneme

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Celý článek
0

Srbsko dá zelenou lithiu. Půjde o největší důl v Evropě

Srbsko před dvěma lety zastavilo plány na otevření největšího lithiového dolu v Evropě. Nyní se k projektu vrací. Velkou šanci mají britsko-australští těžaři ze společnosti Rio Tinto.

Srbsko před dvěma lety zastavilo plány na otevření největšího lithiového dolu v Evropě. Nyní se k projektu vrací. Velkou šanci mají britsko-australští těžaři ze společnosti Rio Tinto.

Celý článek
0

Ajťaček přibývá, stále jich je ale málo. Firmy mají zájem i o ženy na rodičovské

Že světu IT vládnou muži? To už tak úplně neplatí. Žen ajťaček postupně přibývá, byť jich je stále poměrně málo – a navíc nedosahují na takové platy jako jejich mužští kolegové.

Že světu IT vládnou muži? To už tak úplně neplatí. Žen ajťaček postupně přibývá, byť jich je stále poměrně málo – a navíc nedosahují na takové platy jako jejich mužští kolegové.

Celý článek
0

Místo jádra buď voda, nebo vítr. Bavorský průmysl čeká problémy

V Bavorsku se má zásadně zvýšit podíl obnovitelných zdrojů. Spor se vede o to, zda se má více investovat do rozvoje větrné energie, nebo do vodních přehrad.

Místo jádra buď voda, nebo vítr. Bavorský průmysl čeká problémy
ilustrační foto | Shutterstock.com

V jižní spolkové zemi zůstává v provozu jeden z posledních tří jaderných bloků v Německu. Na konci roku i tento „poslední Mohykán“ z bavorské energetické scény zmizí. Množí se otázky, jak bude následně silně průmyslový německý region pokrývat své energetické potřeby.

Jedinou celospolečensky přijatelnou možností je v současném Německu varianta posilování sektoru obnovitelných zdrojů. V ekonomicky silném Bavorsku se vede spor pouze o to, zda se má stavět více větrných parků, nebo zda mají na místních tocích vyrůst nové hydroelektrárny.

Bavorské sdružení pro energetiku a vodní hospodářství VBEW vyzvalo vedení státu, aby podpořilo výstavbu nových vodních zdrojů. „Po vyřazení jaderné energie je vodní energie potřebná více než kdy jindy, protože umožňuje elektřinu vyrábět plánovatelným způsobem,“ vysvětlil šéf sdružení Detlef Fischer. Podle něj však zatím zemský premiér Markus Söder z CSU více hovoří, než skutečně činí.

Söder, který byl loni jedním z možných kandidátů na německého kancléře, se vyjádřil v tom smyslu, že je třeba podporovat rozvoj vodní a solární energie. Naopak se ohradil vůči požadavkům spolkového ministra energetiky a hospodářství Roberta Habecka ze Zelených, který propaguje hlavně výstavbu dalších větrných parků, jež poslední roky v celém Německu stagnují. 

Z poloviny zelené Bavorsko

Třináctimilionové Bavorsko pokrývá svou potřebu výrobou elektřiny z padesáti procent z obnovitelných zdrojů. Z těch vede fotovoltaika (33 procent), vodní zdroje jsou na druhém místě (28 procent), na třetím místě biomasa (26 procent) a teprve na čtvrtém větrné turbíny (12 procent).

VBEW zdůrazňuje, že právě hydroelektrárny mají být hlavním pilířem při odklonu od jádra a fosilních zdrojů, protože mohou nabídnout stabilní dodávky energie a ve formě přečerpávacích systémů mohou energii také akumulovat. Nicméně počet vodních elektráren v regionu pod Alpami poslední dvě dekády stagnuje. Posiluje hlavně sektor solární energie, do sítě dodává elektřinu přes 600 tisíc fotovoltaických systémů. 

Ekologická sdružení ale větší roli hydroelektráren odmítají, kritizují zejména narovnávání toků a poškozování přírodních stanovišť pro flóru a faunu. I proto ochránci přírody tvrdí, že by se další vodní díla na řekách neměla budovat. 

Studie Bavorského průmyslového sdružení varovala, že se pro budování dalších zelených zdrojů dělá málo. Už před deseti lety zástupci bavorského průmyslu upozornili, že energetický přechod na obnovitelné zdroje je příliš pomalý. „Mluvili jsme příliš dlouho a dělali příliš málo,“ varoval ředitel sdružení Bertram Brossardt.

Průmysl varuje, že čas hraje proti snahám dosáhnout uhlíkové neutrality Bavorska už v roce 2040, jak slíbil Söder. Přitom kromě jádra má do roku 2030 na energetické scéně skončit i uhlí. K tomu je nutné vzít v úvahu, že masivní využívání plynu komplikuje vypjatá situace na Ukrajině a množí se hlasy volající po tom, aby bylo Německo co nejméně závislé na ruském plynu. 

V Kyjevě spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ze Zelených přislíbila, že Berlín v případě konfliktu pozastaví schvalovací proces pro spuštění plynovodu Nord Stream 2 pod Baltem. Německo je Ukrajinou kritizováno za příliš vlažný postoj při dodávkách zbraní do země.