Zájem o bezpečnost eskaloval konflikt na Ukrajině
Shutterstock.com
Když zelená bledne: Evropa mění klima za kanóny
Ještě nedávno platila klimatická změna za nepřítele číslo jedna evropské politiky. Ulicemi pochodovali studenti s transparenty, lídři slibovali zelenou transformaci a Green Deal se skvěl jako koruna evropské vize. Dnes? Veřejnost řeší úplně jiné starosti – a politické priority se přeskupují.
šéfredaktor
Podle aktuálního průzkumu Eurobarometr, který mapoval názory více než 26 tisíc lidí napříč všemi 27 členskými státy EU, se na první místo veřejného zájmu vyšvihla obrana a bezpečnost (37 %). Těsně za nimi následují ekonomika, konkurenceschopnost a průmysl (32 %). Energetická nezávislost, ještě nedávno v čele žebříčku, spadla na třetí místo. Klimatická akce? Ta zůstala s pouhými 17 % v hlubokém poli – konkrétně na osmé příčce.
„Občané EU chtějí, aby se Evropa soustředila na bezpečnost a ekonomiku. Očekávají od Unie stabilitu a silný, jednotný hlas v dnešním nejistém světě,“ uvedla předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola. Měnící se svět se podle ní promítá i do veřejných očekávání. Stabilita přebíjí vše.
Klimatická euforie odezněla
Rok 2019 přinesl takzvanou zelenou vlnu. Klimatická změna byla horkým tématem, Green Deal politickým supertématem. Ale během několika let se karta obrátila. Pandemie, válka, inflace – to vše srazilo zelenou agendu ze schodů.
„Po posledních evropských volbách byla klimatická změna velmi vysoko. Od té doby ale ztratila na důležitosti,“ shrnuje Monika Alpoegger z parlamentního oddělení pro sledování veřejného mínění. Zároveň upozorňuje, že různé výzkumy používají odlišné otázky, takže změny nemusí nutně ukazovat přímočarý trend.
Faktem ale je, že klimatická politika ztratila lesk. Z oblíbeného tématu se stal luxus, který si v časech ekonomického napětí a geopolitických hrozeb může dovolit jen málokdo. Evropská komise na to reaguje pragmaticky – sází na deregulaci a ústup od některých původních ambicí.
Generační rozštěp a severní výjimky
Evropská veřejnost však není jednolitý celek. V některých státech – jmenovitě v Dánsku, Švédsku a Nizozemsku – zůstává klimatická agenda vysoko. Výrazné rozdíly jsou i mezi generacemi. „Obecně platí, že pro mladší lidi je klimatická otázka stále mnohem důležitější než pro jiné segmenty společnosti,“ dodává Alpoegger.
Přesto i zde platí: s postupující krizí roste poptávka po jistotách. A ty dnes symbolizuje spíše silná ekonomika, bezpečné hranice a stabilní ceny energií než dlouhodobá ekologická vize.
Politická realita se mění a s ní i tón debaty. Už příští týden vystoupí Ursula von der Leyen s projevem o stavu Unie. Dá se očekávat, že zelená témata ustoupí do pozadí a prostor dostanou otázky obrany, ekonomické odolnosti a strategické autonomie. Pokud chce klimatická agenda znovu získat pozornost, bude muset přesvědčit, že patří k nástrojům přežití, ne jen k ideálům do lepších časů.
