Ekonomicky dosud nejúspěšnější postsovětská středoasijská země od získání samostatnosti před třiceti lety takové protesty nezažila. Situaci komplikuje fakt, že nic není, jak to na první pohled vypadá. Demonstrace zesílily ve chvíli, kdy prezident Kasym-Žomart Tokajev zdražení energií odvolal. Hněv ulice se v tu chvíli zaměřil na exprezidenta Nursultana Nazarbajeva, který sice v roce 2019 odstoupil, ale po čínském vzoru postupného opouštění moci si ponechal rozhodující vliv v zemi včetně veledůležitého postu šéfa Bezpečnostní rady.

Prezident Tokajev se následně – aby ukázal, jak pevnou rukou vládne – do funkce šéfa rady jmenoval sám. Rada poté vyslala proti demonstrantům armádu, která podle úředních zpráv „několik desítek teroristů“ pozabíjela. Zároveň však Tokajev požádal o pomoc Rusko a další členy postsovětského vojenského paktu (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti), což experti vykládají jako přiznání, že situaci pod kontrolou nemá.

Organizace pomoc přislíbila. Pikantní shodou okolností stojí v jejím čele arménský premiér Nikol Pašinjan, jehož k moci v roce 2018 vynesl právě takový lidový protest.