Kazachstán má našlápnuto stát se v přepočtu na hlavu nejbohatší zemí postsovětského prostoru
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Kazachstán převálcoval velké sousedy. V přepočtu HDP na hlavu vede nad Ruskem i Čínou
Jedna z nejméně očekávaných ekonomických zpráv roku 2025 přichází z Astany: Kazachstán se podle údajů Mezinárodního měnového fondu stane nejbohatší zemí postsovětského prostoru. Ne podle celkové velikosti ekonomiky, ale podle důležitého ukazatele HDP na obyvatele. Číslo 14 770 dolarů posouvá středoasijskou zemi nad Rusko (14 260), Čínu (13 690) i Turkmenistán (13 340).
šéfredaktor
To, co před několika lety působilo jako vzdálený sen, je dnes realitou, která překvapila nejednoho geopolitického stratéga. Zatímco další regionální hráči jako Gruzie, Arménie nebo Moldavsko zůstávají mezi 8 000 až 9 500 dolary, a Kyrgyzstán s Tádžikistánem nepřekračují ani hranici tří, resp. patnácti set dolarů, Kazachstán si razí vlastní cestu.
Investice místo iluzí
Příznivý vývoj nenastal zčistajasna. Už na jaře letošního roku předpověděly hlavní světové finanční instituce, včetně MMF, pro Kazachstán solidní růst HDP, postavený na silném exportu ropy, růstu služeb a infrastrukturních projektech. Výhrady však nechyběly: experti varovali před nestabilitou globálních trhů, zpomalováním světových ekonomik i geopolitickými riziky. Přesto se Astana rozhodla riskovat a investovat.
A to ve velkém. Premiér Oljas Bektenov letos v červenci oznámil prezidentovi Kassymu-Žomartu Tokajevovi, že země realizuje 45 průmyslových projektů v hodnotě přes 4,4 miliardy dolarů. Vzniknout má 20 000 nových pracovních míst. Investice míří do dopravy, logistiky, telekomunikací, metalurgie a chemického průmyslu — tedy do oblastí, které mohou ekonomiku posunout za rámec surovinové závislosti.
Vláda zároveň sleduje zemědělství. Podle Bektenova se zavádějí technologie pro úsporu vody a zefektivnění zásobování farem, což má přímý vliv na stabilitu venkova. A výsledky se dostavují: od ledna 2025 vzrostla produkce zemědělství, lesnictví a rybolovu o čtyři procenta.
Růst napříč sektory
Makroekonomická výkonnost země v prvních osmi měsících roku naznačuje, že Kazachstán našel rytmus. Zemědělství přidalo 3,7 %, sektor dopravy a logistiky vystřelil o více než 22 %, a obchod — klíčový tahoun ekonomiky — narostl o 8,6 %. Téměř pětinu HDP dnes tvoří právě obchod, přičemž nejživější jsou tradičně centra jako Almaty, Astana, Šymkent a Karaganda.
Dynamiku neztrácí ani stavebnictví: od začátku roku bylo dokončeno téměř 9,4 milionu metrů čtverečních nových obytných ploch, což je meziročně o 5,2 % více. Úředníci nicméně tlačí na zrychlení regionálních projektů, aby země držela krok s vlastními ambicemi.
Astana, nový asijský hráč
Co za tím vším stojí? Především surovinové bohatství — ropa, plyn, uran a další minerály zůstávají hlavními pilíři vývozu. Jenže to už není celý obrázek. Kazachstán paralelně buduje diverzifikovanou ekonomiku zaměřenou na vyšší přidanou hodnotu. Reálné reformy, masivní infrastruktura, zahraniční kapitál a investice do vzdělání a zdravotnictví společně zvyšují kvalitu života. A také kupní sílu.
Země navíc těží ze své polohy — leží přesně mezi Evropou a Asií, což z ní činí obchodní uzel s rostoucím významem. Stabilní inflace, odolná měna a vyrovnané veřejné finance vytvářejí důvěru a dávají růstu pevnější základ.
