Většina lidí si v mládí prošla svou zelenou fází, kterou se v pozdějších letech snaží marně z mozku vytěsnit. Řeč není tentokrát o ekologii, ale o populárním peprmintového likéru občas využívaným také jako substituce zubní pasty.

Zatímco v Česku je peprmintka oblíbená nejpozději od kultovního popěvku Tří sester „Dám si sedm piv a jednu zelenou“ z roku 1991, Němci přišli likéru na chuť až v novém tisíciletí. O to je jejich žízeň větší. Podle týdeníku Die Zeit vzrostla spotřeba alkoholu typické barvy mezi lety 2003 až 2018 o 588 procent. V bývalých západních zemích, kde se dříve nepila téměř vůbec, to bylo dokonce o těžko uvěřitelných 5600 procent.

Mentol ve vzduchu

Značky Berliner Luft, jedné ze dvou dominujících trhu, se v roce 2011 prodalo 148 tisíc lahví. Loni to bylo 13,55 milionu. Popularita „berlínského vzduchu“ dokonce zachránila výrobce Schilkin od insolvence.

Za růstem obliby nápoje, který bývá občas stále vnímán jako pití posrkávajících seniorů, stojí překvapivě berlínská klubová scéna. Z tamních barů a hospod začíná zelená vytlačovat i doposud nejpopulárnější Jägermeister. Návštěvníci, kteří do metropole přijíždějí za zábavou, pak oblibu zelené rozvážejí i do zbytku země. Hodně pomohla i veřejně projevovaná obliba nápoje mezi členy populárních hudebních skupin Jennifer Rostock a Feine Sahne Fischfilet.

Letos německé výrobce peprmintky sice zasáhlo uzavření gastronomie a výpadek letních festivalů kvůli koronaviru, přesto počítají s meziročním růstem prodejů. „Momentálně nepozorujeme žádný radikální propad poptávky kvůli situaci kolem koronaviru,“ říká Patricia Woellnerová, manažerka lídra trhu prodávaného pod názvem Pfeffi.

Česko věří fernetu a myslivecké

V Česku je situaci jiná. Alkoholu se zde daří také, lihovarnická jednička Stock Plzeň-Božkov zvýšila obrat v účetním roce končícím loňským zářím o miliardu na 2,8 miliardy korun. Zisk vzrostl z 34 milionů na 148 milionů. Rok 2018 byl sice kvůli změně účetního období zkrácen o tři měsíce, výrobce se nicméně dostal i vysoko nad čísla z předchozího, dvanáctiměsíčního období roku 2017.

Stock Plzeň-Božkov se nicméně v posledních letech zaměřovala méně na Božkov Peprmint, ale spíš na prémiověji vnímané značky jako Fernet nebo rum Božkov Republica Exkluziv a zelenou ponechává trochu stranou.

Podle marketingového manažera firmy Tomáše Hejkala kategorie likérů v poslední době lehce klesá, na čemž se projevilo i uzavření hospod, které jsou pro zelenou klíčové. „Značka Božkov vždy byla, je a bude značkou, která si na nic nehraje a nebude tomu jinak ani v případě Božkov Peprmint. Naší tradiční Zelenou spotřebitelé buď milují nebo nepijí. Zelená patří do repertoáru od studentských let až po důchodový věk,“ dodává nicméně Hejkal.

Tuzemská dvojka, Palírna U Zeleného stromu, oproti tomu zaznamenává růst prodejů. „U prodejů peprmintových likérů, kterým se říká zelená, pozorujeme v posledních pěti letech trend mírného růstu. Mezi roky 2014 až 2019 se zvýšily prodeje celkově o 11 procentních bodů, meziročně to bylo ve srovnání 2018 a 2019 o šest procentních bodů. I letos počítáme s obdobně rostoucím trendem,“ říká brand manažerka Lucie Libra.

I palírna sází ovšem spíše na reinkarnaci Staré myslivecké a propagaci Hanácké vodky než na peprmintku. Zdá se, že úspěšně. Prodeje obou značek rostou, což se však na výsledcích neodraží. Čísla za loňský rok firma ještě nezveřejnila, předloni skončila v jedenáctimilionové ztrátě. Jak uvedla palírna, příčinou ovšem nebyly nevalné prodeje, ale spory s celním úřadem.

Stock Plzeň-Božkov nicméně loni koupila v souhrnu za 11 milionů eur distributora Bartidu a sesterskou Bartidu Retail. Ty mají vedle luxusních zahraničních značek v portfoliu i tradiční české chuťovky, jako jsou Vaječňák, Griotka nebo právě Zelená, které distribuuje do módních barů v designově zajímavých lahvích. Zaměřují se tedy právě na konzumenty, kteří se příliš neliší od příznivců taneční hudby z Friedrichsheinu a Kreuzbergu.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

Jan Brož