Zemní plyn má podle zmíněné studie dokonce dál posilovat – zejména kvůli výrobě elektřiny a rostoucímu využití v průmyslu. Také uhlí může zůstat ve hře déle
Shutterstock.com
Zelená revoluce selhává: ropa, plyn a uhlí zůstanou vládci energií i za 25 let
Přechod k nízkoemisní ekonomice zpomalil. McKinsey i šéf saúdskoarabského Aramca Ámin Násir varují, že svět dlouhodobě podceňuje investice do tradiční těžby ropy a plynu. Pokud se trend nezmění, hrozí po roce 2030 nedostatek surovin i prudký růst cen.
editor
Fosilní paliva zůstávají pevně zakotvená v globálním energetickém mixu. Podle nové studie Global Energy Perspective 2025 od poradenské společnosti McKinsey budou ropa, zemní plyn a uhlí tvořit i v polovině století mezi 41 a 55 procenty světové spotřeby energie. Jde o největší přehodnocení firemních prognóz za posledních deset let.
McKinsey uvádí, že svět stojí před „realistickým zhodnocením“ energetické transformace. Z trojice priorit – cenová dostupnost, spolehlivost a udržitelnost – dnes dominují první dvě.
Právě vysoké náklady a obtížná návratnost investic podle studie brzdí masové rozšíření technologií s nízkými emisemi.
„Ekonomicky proveditelný přechod (na čistší zdroje energie) zůstává klíčový,“ píše McKinsey. „Neexistuje univerzální řešení dekarbonizace. Každá země musí volit vlastní cestu podle ekonomických podmínek, dostupných surovin a specifik průmyslu.“
Boom biopaliv je u konce. Ropní giganti jim nevěří
Tento posun přichází poté, co jiné instituce – včetně Mezinárodní energetické agentury – léta zdůrazňovaly nutnost rychlého útlumu fosilních paliv a předpovídaly vrchol poptávky po ropě už kolem roku 2030.
McKinsey nyní tvrdí, že geopolitické napětí, kolísající mezinárodní politika a rostoucí poptávka po elektřině přibrzdily tempo přechodu na čisté zdroje.
Podíl fosilních paliv sice v dlouhodobém horizontu klesne, zůstane ale vyšší, než se očekávalo ještě před pár lety, popisuje ekonomický web Oilprice.com.
Zemní plyn má podle zmíněné studie dokonce dál posilovat – zejména kvůli výrobě elektřiny a rostoucímu využití v průmyslu. Také uhlí může zůstat ve hře déle, pokud země nezavedou přísnější regulace.
McKinsey zároveň upozorňuje, že nové alternativy – například zelený vodík nebo syntetická paliva – nebudou ekonomicky konkurenceschopné dříve než po roce 2040, pokud je vlády nezačnou výrazně podporovat. To podle firmy znamená, že svět se zatím bez tradičních zdrojů neobejde.
S tím souhlasí i šéf saúdskoarabského ropného gigantu Aramco Ámin Násir. Ten varuje, že desetiletí nízkých investic do těžby ohrožuje budoucí stabilitu trhu.
Návrat k realitě
„Měli jsme dekádu, kdy se přestalo zkoumat. To bude mít následky,“ řekl Násir deníku Financial Times. „Pokud se to nezmění, čeká nás nedostatek dodávek.“
Podle něj svět neprochází energetickou transformací, ale spíše „energetickým rozšířením“, kdy poptávka roste napříč všemi zdroji. „Potřebujeme investovat do všeho – od ropy po obnovitelné zdroje,“ dodal.
V posledních měsících se tak velké ropné a plynárenské koncerny opět zaměřují na průzkum ložisek a posilování kapacit, místo aby hlavní pozornost věnovaly zeleným projektům.
McKinsey v této souvislosti konstatuje, že svět se vrátil k realitě: energetická bezpečnost a cenová dostupnost mají přednost před ambiciózními, avšak zatím finančně neudržitelnými klimatickými cíli.
