„Naše budoucnost závisí i na posílení prevence,“ řekl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Medicína
WHO varuje: na každou šestou bakterii už antibiotika nezabírají, vznikají „superbakterie“
Jedna z šesti laboratorně potvrzených bakterií testovaných v roce 2023 byla odolná vůči léčbě antibiotiky. Vyplývá to z nové zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO), která upozorňuje na dramatický nárůst tzv. superodolných bakterií spojených s běžnými infekcemi.
Redaktorka
Podle Global Antibiotic Resistance Surveillance Report se mezi lety 2018 a 2023 zvýšila odolnost na antibiotika u sledovaných kombinací patogenů s léky o více než 40 procent, roční nárůst se pohyboval mezi pěti a patnácti procenty.
Data organizaci poskytlo přes sto zemí zapojených do globálního monitorovacího systému GLASS (Globální systém pro sledování antimikrobiální rezistence).
„Antimikrobiální rezistence předbíhá pokroky moderní medicíny a ohrožuje zdraví rodin po celém světě,“ uvedl podle webu Wired generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
„Musíme antibiotika používat zodpovědně a zajistit, aby měl každý přístup ke správným lékům, spolehlivé diagnostice a vakcínám,“ dodal.
Zpráva poprvé zahrnuje odhady výskytu rezistence vůči 22 antibiotikům používaným k léčbě infekcí močových cest, trávicího traktu, krevního řečiště a kapavky.
Superodolné bakterie
Analýza se proto zaměřila na osm běžných patogenů, včetně gramnegativních bakterií, které podle WHO představují největší hrozbu.
Mezi takové bakterie patří například Escherichia coli (E. coli) a Klebsiella pneumoniae (K. pneumoniae), které jsou spojovány s infekcemi krevního řečiště vedoucími k sepsi či selhání orgánů.
„Více než 40 procent kmenů E. coli a přes 55 procent K. pneumoniae na světě je nyní rezistentních vůči základní léčbě těchto infekcí, tzv. cefalosporinům třetí generace,“ varuje ve zprávě WHO.
Rostoucí odolnost se týká také bakterií Salmonella a Acinetobacter, které přestávají reagovat na klíčové léky v moderní terapii zvané karbapenemy a fluorochinolony.
Kvůli tomu se zmenšuje množství možností léčby a lékaři často sahají po tzv. antibiotikách poslední volby, která jsou silnější než běžná antibiotika, ale také drahá a zejména v rozvojových zemích hůře dostupná.
Poplach, ale máme málo dat
Přestože závěr zprávy je alarmující, WHO upozorňuje, že výsledky je třeba brát s rezervou. Kvalita sledování totiž podle organizace zůstává nízká navzdory rozšíření programu GLASS ze 25 na 104 země mezi lety 2016 a 2023.
Téměř polovina účastníků v roce 2023 navíc nepředala žádná data a mnohé země stále postrádají infrastrukturu pro jejich spolehlivé vyhodnocení.
„K dosažení pokroku je potřeba koordinovaného úsilí o posílení kvality, geografického pokrytí a sdílení dat o antimikrobiální rezistenci,“ uvádí Světová zdravotnická organizace ve zprávě.
Podle Meziagenturní koordinační skupiny pro antimikrobiální rezistenci patří tento problém mezi deset největších hrozeb pro lidstvo. Bez účinného řešení by mohl tento problém do roku 2050 způsobit více než 10 milionů úmrtí ročně.
„Naše budoucnost závisí i na posílení prevence, diagnostiky a léčby infekcí a na vývoji nové generace antibiotik a rychlých molekulárních testů,“ dodal Ghebreyesus.