Svět brzy narazí na „měděnou bariéru“

Svět brzy narazí na „měděnou bariéru“

Shutterstock.com

Těžba nestíhá

Hrozí globální nedostatek mědi. Do roku 2035 jí může chybět až 30 %

Čína zesiluje kontrolu nad rafinací mědi a mění světové toky suroviny, zatímco Západ horečně otevírá nové doly v Kanadě a Africe. Podle odborníků ale těžba nemá šanci držet krok.

Tomáš Tománek

Mezinárodní energetická agentura (IEA) varuje, že svět se rychle řítí do nejvážnější surovinové krize dekády. Do roku 2035 může podle jejích odhadů chybět až 30 procent globální nabídky mědi.

Poptávku žene především elektrifikace, masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, elektromobilita a také prudký nárůst datových center a umělé inteligence, vypočítává web Oilprice.com

Měď je klíčová pro kabeláž, motory, transformátory i infrastrukturu přenosových sítí – a žádný reálný technologický substitut zatím neexistuje.

Analytik IEA Shobhan Dhir upozorňuje, že právě měď je surovinou, která vzbuzuje největší obavy. Důvodem jsou klesající kvalita ložisek, rostoucí investiční náklady a extrémně zdlouhavé povolovací procesy.

Od objevu ložiska k zahájení těžby dnes často uplyne 12 až 20 let, což znemožňuje pružně reagovat na prudký růst poptávky. Podle International Copper Study Group bude už v roce 2026 deficit přesahovat 150 tisíc tun – a to ještě před nástupem vrcholu energetické transformace.

Do napjaté situace vstupuje i geopolitika. Čína dnes produkuje více než polovinu světové rafinované mědi a dál agresivně navyšuje kapacity.

Její dominanci posiluje kolaps zpracovatelského průmyslu v zahraničí: prudký nárůst čínských tavíren stlačil poplatky za zpracování koncentrátu na minima, což ohrožuje konkurenci v Latinské Americe i Asii. Peking navíc doplňuje surovinu z rozsáhlých zásob a ze šrotu, takže je schopen vyrábět i při omezeném přítoku měděného koncentrátu.

Nové doly? Až za dlouho

Zahraniční producenti se snaží reagovat investicemi. Kanadská společnost Ivanhoe Mines spustila provoz největší a nejmodernější měděné huti v Africe, která stojí u dolu Kamoa-Kakula v Kongu.

Země s největšími nevyužitými rezervami mědi tak získává nový impuls k rozvoji těžby. Kanada sama urychluje práce na obnovení těžby v Britské Kolumbii a na nových projektech ve Saskatchewan. Do roku 2030 by díky nim mohla zvýšit národní produkci až o 15 procent.

Ani tyto investice ale globální vyhlídky výrazně nezmírňují. Nové doly potřebují roky příprav, povolování i infrastruktury. „Čeká nás období, kdy poptávka poroste rychleji než nabídka,“ přiznává šéf kanadské těžební asociace Pierre Gratton.

Projekty jako Highland Valley, Red Chris nebo McIlvenna Bay mohou růst posílit, ale nedokážou naplnit mezeru, která vznikne kombinací energetické transformace, rozvoje AI a urbanizace.

Rostoucí deficit i nadále posiluje závislost světa na Číně, která směřuje k ještě většímu vlivu na cenotvorbu a tok mědi. To vyvolává obavy zejména v EU a USA, kde je měď považována za jednu z nejkritičtějších surovin pro moderní ekonomiku. Nedostatek by mohl zpomalit budování obnovitelných zdrojů, přenosových sítí i průmyslových kapacit pro elektromobilitu.

IEA proto apeluje na vlády i těžaře, aby urychlili povolovací procesy a investovali do geologického průzkumu i recyklace. Pokud se tak nestane, svět může podle agentury narazit na „měděnou bariéru“, která zásadně zpomalí tempo dekarbonizace i digitální transformace.