Čína čelí na Balkáně velké vlně odporu
Hrot 24, vygenerováno umělou inteligencí
Konec tiché tolerance
Balkán se bouří proti čínské energetické dominanci. Ukáže cestu zbytku Evropy?
Smrt čínského dělníka na solárním projektu ve Stolaci spustila inspekce, které odhalily desítky nelegálních pracovníků a nezákonnou výstavbu. Kauza ukazuje vzrůstající odpor balkánských komunit proti čínským firmám, které podle kritiků využívají slabý dohled, politické vazby a environmentální výjimky.
editor
Když v létě na stavbě solární elektrárny Aurora Solar u města Stolac zemřel 25letý čínský dělník, zdálo se, že půjde o izolovanou tragédii. Neštěstí však spustilo sérii kontrol, která odhalila 71 nelegálních čínských pracovníků a následně zastavila celý projekt v hodnotě 116 milionů dolarů.
Úřady označily výstavbu za nezákonnou a zahájily vyšetřování možného zneužití veřejných pozemků. Místní však tvrdí, že práce na místě i přes rozhodnutí pokračují, píše globální energetický web Oilprice.com.
Pro Bosnu a Hercegovinu, kde bývají čínské investice obvykle pod ochranou politických elit, jde o bezprecedentní zásah. Region léta láká čínský kapitál do energetiky, solárních projektů či vodních děl, často za cenu ignorování ekologických norem a pracovního práva. Zásah ve Stolaci tak představuje vzácný příklad, kdy se instituce i veřejnost proti těmto praktikám postavily.
Odpor místních obyvatel byl rozhodující, uvádí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Komunitní iniciátoři jako Arman Ajanic upozorňovali na to, že klíčová zařízení byla budována blíže k obydlím, než projekt sliboval, a že lokalita je náchylná k sesuvům půdy.
Obyvatelé připomínali i nedávnou smrt ženy ve stejné oblasti po zemětřesením způsobeném sesuvu. Lidé proto začali sami studovat zákony a shromažďovat podklady pro zastavení stavby. Podle nich tato práce měla být úkolem státu, nikoliv občanů.
Čínská státní firma Norinco i investor Aurora Solar trvají na tom, že měli platná povolení. Právní zástupce čínské firmy dokonce tvrdí, že všichni pracovníci vstoupili do země legálně. Úřady však dosud nenašly dokumenty, které by to potvrzovaly.
Případ ze Stolace není ojedinělý. V Bosně je už roky kritizována nechvalně známá vodní elektrárna Ulog, kde dochází k úhynu ryb a ekologickým škodám, nebo projekt Bistrica, jemuž úřady odebraly povolení. Kritici tvrdí, že čínské firmy se často přizpůsobují prostředí: dodržují zákony pouze tam, kde jsou tvrdě vymáhány.
Podle analytika Vuka Vuksanoviće, jehož cituje web Oilprice.com, funguje jednoduchý mechanismus: místní politici pustí čínské investice do země s minimem kontrol a poté hledají cesty, jak obcházet vlastní zákony. To podle něj vede k nelegální práci, ekologickým škodám i konfliktům o pozemky.
Stejný vzorec vidíme i v Srbsku. Tamní město Bor, kde působí těžařský gigant Zijin Mining, zažívá stížnosti na zabírání pozemků, rozsáhlé znečištění a zanedbávání práv obyvatel.
Odpor číhá nedaleko
Místní farmáři uvádějí, že o svou půdu přicházejí pod tlakem expropriací vyhlašovaných státem „ve veřejném zájmu“, přičemž konečným příjemcem je čínská firma. Znečištění ovzduší arsenem je podle měření místního institutu extrémně vysoké.
Srbská vláda čínské investice dlouhodobě vítá jako strategické partnerství. Pro obyvatele postižených oblastí však tato „ocelová přátelství“ znamenají ztracené pozemky, nevymahatelné rozsudky a život v toxickém prostředí.
Pro Peking má Balkán jasnou hodnotu: slouží jako vstupní brána na evropský trh a jako příležitost pro jeho firmy testovat projekty v zemích s měkkou regulací. Solární a větrné farmy jsou klíčovou součástí čínské snahy prezentovat se jako zelený investor. Jenže jak ukazuje Stolac, slabý dohled může vést k rychlému odporu zdola.
Místní aktivisté proto nyní vytvářejí celostátní síť, která bude sledovat další podobné případy. Tvrdí, že zkušenost ze Stolace ukazuje, že občanský tlak může prolomit i projekty kryté politickými dohodami. „Zdravé prostředí a zákonný proces nemají cenu,“ říká Ajanic. „A tentokrát jsme se rozhodli, že budeme slyšet,“ cituje ho Svobodná Evropa.
