Když stiskneme vypínač, málokdo z nás dumá o tom, co všechno se musí stát, aby se žárovka rozsvítila. A ještě méně o tom, co by se dělo, kdyby totéž udělaly miliardy dalších lidí zároveň. Přesně nad tím se zamyslel Harold Wallace, odborník na elektřinu a kurátor sbírek Národního muzea americké historie spadajícího pod Smithsonův institut.

Elektrická energie není něco, co by si jen tak leželo ve skladu jako obyčejné zboží a čekalo na zájemce. Výroba musí odpovídat okamžité poptávce – co člověk spotřebuje, tedy odčerpá ze sítě, to musí elektrárny prakticky ihned doplnit, aby se zachovala stabilita systému.

„Když se tahle rovnováha naruší, třeba i jen na pár sekund, může přijít blackout,“ popisuje Wallace na webu The Conversation.

Pokud by tedy celý svět najednou rozsvítil, znamenalo by to náhlý obří nárůst odběru elektřiny, který by elektrárny musely okamžitě vyrovnat, aby se celý systém nezhroutil.

Problémy elektrifikaceProblémy elektrifikace

Evropská energetická infrastruktura před kolapsem. Příklad Nizozemska ukazuje, jak špatně to může dopadnout

Naštěstí neexistuje jednotná světová síť, která by mohla způsobit globální výpadek proudu. Máme ale národní či regionální sítě a v mnoha oblastech bych blackouty v takovém případě rozhodně hrozily.

Ne všechny typy elektráren totiž zvládají na změny v síti reagovat stejně pohotově. Například jaderné nebo uhelné sice zvládají vyrobit ohromné množství energie, ale rozjíždějí se pomalu. Při odstávce nebo poruše trvá i několik hodin, než se dostanou zpět na plný výkon.

Obnovitelné zdroje, jako jsou solární panely, větrníky nebo vodní turbíny, sice méně zatěžují životní prostředí, přírodním silám se však těžko poroučí a v případě krize se na ně spolehnout nedá.

Nejlépe z toho vycházejí plynové elektrárny, které jsou schopny rychle reagovat na změny v síti. Právě na ně operátoři spoléhají během energetických špiček, jako jsou třeba horké letní dny, kdy spousta lidí navíc k běžné spotřebě zapíná klimatizaci.

Atomová energieAtomová energie

Následek blackoutu? Španělsko signalizuje prodloužení provozu jaderných zdrojů

Energetici používají pro okamžité vyrovnání sítě při rostoucí či klesající poptávce také velká bateriová úložiště. Zatím však není technologicky možné skladovat takové množství elektřiny, aby to mohlo sloužit jako záloha při výpadku například pro provoz celého města. „Takové baterie by byly příliš drahé a příliš rychle by se vybíjely,“ vysvětluje expert.

Šance vyhnout se podobné krizové situaci výrazně zvyšují moderní úsporné technologie. Třeba LED žárovky, které už dnes tvoří většinu osvětlení v domovech i firmách, spotřebují při stejném světelném výkonu až osmkrát méně energie než tradiční typy.

Podle amerického ministerstva energetiky ušetří průměrná domácnost v USA proud za 225 dolarů (více než 4700 korun) ročně. A to je úleva nejen pro peněženku, ale i pro energetickou síť.

Samotné osvětlení sice za běžného provozu nepředstavuje takovou zátěž, můžeme si ale analogicky představit rozdíl mezi provozem úsporné a neúsporné verze i u dalších, energeticky náročnějších spotřebičů.

Moderní ledničky či pračky mívají zhruba třikrát nižší spotřebu než starší modely a to už se promítne nejen do faktury za elektřinu, ale i do zdraví přenosové soustavy.

HrotagonHrotagon

Všechny scénáře blackoutu jen potvrzují, jak zásadní je stabilita sítě

Ale není to jen o elektřině. Taková globální vlna světla by měla i ekologické dopady. Záře reflektorů, pouličních lamp i interiérového osvětlení se odráží od světlých a lesklých ploch i prachu a vlhkosti ve vzduchu a vzniká tzv. světelný smog.

Výsledkem je zářící nebe bez hvězd, známé jako skyglow, které narušuje spánkové cykly nejen lidí, ale i dalších živočichů od ptáků, hmyzu až třeba po mořské želvy.

Taková celoplanetární světelná synchronizace je čistě hypotetická. Ale i z ní plyne poučení: každé cvaknutí vypínačem má svůj důsledek, který si možná ani neumíme představit.

Blackout v ČeskuBlackout v Česku

Žádný hackerský útok ani zásah cizí moci. Za masivním výpadkem proudu byl přetržený drát