Německý kancléř to nemá jednoduché
Shutterstock.com
Německo
Rekordní zadlužení a ekonomická nejistota: první stovka dnů Friedricha Merze
Sto dnů Friedricha Merze ve funkci kancléře přineslo zásadní obrat v německé fiskální politice. Padla dluhová brzda, jsou nachystané stovky miliard pro obranu a infrastrukturu – a s nimi i otázka, zda expanze přinese růst, nebo zadluží zemi na desítky let.
editor
Friedrich Merz vstoupil do úřadu německého spolkového kancléře 6. května s ambicí „okamžité akce“ a slibem, že už do poloviny roku bude jasné, že se země vydává kupředu.
Po 100 dnech jsou nejviditelnějším výsledkem jeho vlády rekordní plány na zadlužení a nebývale masivní výdaje – kroky, které mají potenciál nastartovat ekonomiku, ale také riskují dlouhodobé finanční napětí.
Největší ekonomickou změnu Merz provedl ještě před převzetím moci: prolomil tradiční německou „dluhovou brzdu“. Nově se na obranné výdaje nad jedno procento HDP limit nevztahuje a vláda vytvořila i speciální infrastrukturní fond mimo běžný rozpočet ve výši 500 miliard eur, připomíná web Euractiv.
Celkem má Německo během Merzova funkčního období navýšit dluh až na 850 miliard eur (přes 20 bilionů korun) – zhruba o třetinu více než za předchozích pět let dohromady. Mezi roky 2014 a 2020 si přitom země nebrala nové úvěry vůbec.
Cílem je dosáhnout nového cíle NATO – 3,5 procenta HDP na obranu – už o šest let dříve, než je stanoveno, a zároveň investovat do infrastruktury a průmyslu. Podle prvních indikátorů se podnikatelská důvěra mírně zvedla a po dvouletém propadu ekonomiky se očekává mírný růst v letech 2025–2026.
Otázkou ale zůstává, zda tato expanzivní politika obstojí tváří v tvář externím šokům. Hrozbou jsou zejména nová cla Donalda Trumpa na dovoz z EU, mířená na automobilový sektor – páteř německého exportu.
Kritici navíc upozorňují, že Merzova strategie sice pumpuje peníze do ekonomiky, ale postrádá zásadní strukturální reformy, které by posílily dlouhodobou konkurenceschopnost.
Politicky Merz čelí křehké většině a vnitrostranickým sporům. Konzervativní křídlo mu neodpustilo zrušení dluhové brzdy, levicovější část SPD je naopak opatrná kvůli jeho tvrdé migrační politice, píše Euractiv. Série nečekaných obratů – například sankce vůči Izraeli bez konzultace s kabinetem – jeho pozici dále oslabuje.
Migrace, další z jeho priorit, zatím nepřináší výsledky. Přestože sliboval faktické uzavření hranic, v prvních 100 dnech bylo odmítnuto jen 475 žadatelů o azyl a celkem přišlo 23 tisíc žádostí.
Na mezinárodní scéně má Merz podporu – 56 procent Němců hodnotí jeho diplomacii pozitivně, a to i mezi voliči SPD či Zelených. V zahraniční politice ale zatím nenaplnil všechny sliby, například dodávky raket Taurus Ukrajině.
Hlavní problém však zůstává v domácí politice. Popularita Merze je po 100 dnech nižší než měl jeho předchůdce Olaf Scholz ve stejné době – 65 procent Němců je s ním nespokojeno.
Pokud se jeho odvážná fiskální sázka rychle neprojeví v růstu a vyšší životní úrovni, může se otevřít cesta k dalšímu posílení Alternativy pro Německo.
