Česko podle českého ministerstva obrany poslalo komisi plán na využití až dvou miliard eur (až 52 miliard Kč) z půjčky programu SAFE
Foto: Ministerstvo Obrany ČR / 4. ÚU AČR HELI UNIT
Financování zbrojení
Evropská komise posuzuje plány Česka, Francie a Maďarska na obranný fond SAFE
Evropská komise v současnosti stále posuzuje český, francouzský a maďarský plán na využití peněz z loni zřízeného evropského finančního nástroje, který členským zemím umožňuje půjčit si na pořízení vojenského vybavení.
čtk
Mluvčí Evropské komise Thomas Regnier to uvedl dnes s tím, že už v lednu byly potvrzeny plány ostatních 16 zemí, které si o půjčku v rámci nástroje označovaného jako SAFE zažádaly.
Nový finanční nástroj Evropské unie SAFE umožní díky objemu 150 miliard eur (přes 3,6 bilionu Kč) půjčky na vojenské vybavení. O půjčku na základě pevných lhůt požádalo 19 zemí včetně Česka. Státy musely do 30. listopadu 2025 předložit Evropské komisi plány s konkrétními projekty, tedy určit, za co chtějí peníze utratit a s kým budou spolupracovat, unijní exekutiva je měla do ledna posoudit a v případě souhlasu EK by pak dohoda o půjčce měla být hotova letos v březnu.
Česko podle českého ministerstva obrany poslalo komisi plán na využití až dvou miliard eur (až 52 miliard Kč) z půjčky programu SAFE, a to na tanky Leopard 2A8, vozidla Tatra T-815 a část výstavby dálnice D11.
Nový český premiér Andrej Babiš přitom kritizoval, proč si Česko z obranného fondu požádalo o tak nízkou částku. Hovořil o tom podle svých slov i v prosinci na své první schůzce s předsedkyní Evropské komise. Ursulu von der Leyenovou tehdy požádal, zda by Česko dodatečně nemohlo požádat o vyšší částku.
Již před několika týdny se objevily spekulace, že Evropská komise zvažuje přípravu druhého kola financování z nástroje SAFE. Mluvčí Regnier to ale zatím nepotvrdil. "V současné době posuzujeme zbývající tři plány SAFE, tedy plán Francie, Maďarska a Česka," uvedl s tím, že "v této fázi nebude předjímat vznik programu SAFE 2".
O největší částku si požádalo Polsko, které by chtělo získat 43,7 miliardy eur (více než jeden bilion Kč). Pro Česko to jsou zmíněné zhruba dvě miliardy eur a v pomyslném žebříčku zemí 13. místo. O ještě méně peněz požádalo Chorvatsko, Kypr, Finsko, Španělsko, Řecko a Dánsko. Naopak nejvíce peněz žádá kromě Polska také Rumunsko, Francie, Maďarsko či Itálie. Dále více peněz než ČR žádají i Belgie, Litva, Portugalsko, Lotyšsko, Bulharsko, Estonsko a Slovensko, které požádalo o 2,3 miliardy eur.
Evropa by měla chránit svůj průmysl strategií „Made in Europe“, napsal komisař EU pro prosperitu
