Evropa, která hlasitě prosazuje energetické sankce, se ruských dodávek nedokáže zbavit
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Energetická bezpečnost
EU slíbila konec ruského plynu, přesto zůstává jeho největším odběratelem
Evropská unie i přes sankce a závazek do roku 2027 ukončit dovoz zůstává největším odběratelem ruského plynu a LNG. Indie, které Donald Trump za stejný přístup hrozí tvrdými cly, proto obviňuje EU a USA z dvojích standardů a hájí svou energetickou bezpečnost.
editor
Evropská unie se i více než tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu drží na špici světových odběratelů ruského plynu a LNG. Přestože se zavázala do roku 2027 ukončit dovoz ruských energetických surovin, realita je jiná.
Podíl evropských států na celkovém ruském vývozu LNG dosahuje zhruba 51 procent a EU nadále patří také mezi největší odběratele ruského plynu z plynovodů, píše web Oilprice.com. V první polovině letošního roku se evropský dovoz LNG z Ruska dokonce zvýšil ze čtyř miliard na 5,3 miliardy dolarů.
Tento vývoj vyvolává napětí nejen uvnitř Unie, ale také v jejích vztazích s dalšími velmocemi. Prezident USA Donald Trump v posledních týdnech opakovaně vyzval NATO, aby úplně zpřetrhalo energetické vazby s Moskvou.
Současně hrozí Indii a Číně vysokými cly, pokud nezmírní svůj dovoz ruské ropy a plynu. Podle Trumpa by měly státy, které pokračují v nákupech, čelit až stoprocentním clům, aby Moskva přišla o klíčové příjmy financující válku proti Ukrajině.
Jenže právě Evropa, která nejhlasitěji prosazuje energetické sankce, se ruských dodávek nedokáže zbavit. Zatímco některé země – jako Slovensko a Maďarsko – nikdy neskrývaly svůj záměr v odběru pokračovat, překvapuje, že k největším dovozcům LNG patří státy, které se profilují jako zastánci tvrdých sankcí.
Patří k nim například Francie, Španělsko či Nizozemsko. Bilaterální obchod EU s Ruskem přitom v roce 2024 dosáhl téměř 80 miliard dolarů, z toho dovoz činil přes 42 miliard, vypočítává web Oilprice.com.
Indie, která čelí Trumpovým výhrůžkám zavedení až 25procentního cla na export do USA, reaguje kriticky. Premiér Naréndra Módí i ministerstvo zahraničí obvinili Západ z pokrytectví. Podle Dillí je nespravedlivé, aby EU a USA kritizovaly Indii za dovoz ruských surovin, když samy pokračují ve velkém v obchodu s Moskvou.
Mluvčí indické diplomacie Randhír Džajsval připomněl, že k obratu směrem k Rusku byla Indie donucena, protože její tradiční dodavatelé zdroje energie přesměrovali právě do Evropy. Washington přitom tehdy indické nákupy tiše podporoval, aby stabilizoval globální trhy.
Nedávno navíc EU uvalila sankce na indickou rafinerii Nayara, kterou majoritně vlastní ruský kapitál, a zakázala dovoz ropných produktů vyrobených z ruské suroviny v Indii.
Dillí tyto kroky označilo za „neopodstatněné a nespravedlivé“. Kritika z Asie zároveň sílí, protože Evropě se daří zajišťovat si alternativní dodávky, zatímco rozvojové země čelí nedostatkům.
Trump nyní stupňuje tlak na spojence. Ve svých vyjádřeních zdůrazňuje, že USA jsou připraveny rozšířit sankce proti Rusku, ale pouze tehdy, pokud se k nim připojí všechny státy NATO a současně zastaví nákupy ruské ropy a plynu.
Politika „dvojího metru“, kdy EU kritizuje ostatní a sama zůstává největším zákazníkem Moskvy, však ohrožuje jeho diplomatické snahy a dává Indii argumenty k obraně vlastní energetické strategie.
