Rozdrobený a chaotický proces uzavírání starých těžebních aktivit po celém světě za sebou zanechal tisíce neodborně zapečetěných vrtů (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Tichá hrozba
Ještě větší průšvih pro klima – staré uhelné vrty chrlí emise jako miliony aut. Někde je „těsní“ jen pytel cementu
Opuštěné uhelné vrty po celém světě mohou být výrazným, ale dosud přehlíženým zdrojem emisí metanu. Metan je až 80krát účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý a jeho únik z neodborně uzavřených vrtů může zásadně brzdit boj proti klimatické změně.
editor
Opuštěné uhelné vrty mohou představovat tichou a podceňovanou klimatickou hrozbu. Vědci z australského Queenslandu odhalili, že jediný opuštěný vrt může vypouštět tolik skleníkových plynů jako deset tisíc automobilů.
Konkrétně se jedná o metan, plyn bez barvy, chuti i zápachu, který je ale podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) v horizontu dvaceti let až osmdesátkrát škodlivější než oxid uhličitý, upozorňuje web Oilprice.com.
Odpovídá za více než čtvrtinu současného globálního oteplování a jeho omezení je považováno za klíč k dosažení cílů Pařížské dohody.
Tým z University of Queensland provedl detailní měření v oblasti Surat Basin. Pomocí přenosného systému Quantum Gas LiDAR zjistil, že ze starého průzkumného vrtu uniká ročně metan, který odpovídá v přepočtu téměř dvaceti tisícům tun ekvivalentu CO₂.
To odpovídá emisím deseti tisíc osobních vozů při ročním nájezdu dvanáct tisíc kilometrů. Druhý zkoumaný vrt dokonce chrlil metan natolik intenzivně, že vyháněl podzemní vodu do vzduchu jako gejzír.
„Jde o první dlouhodobé měření emisí z opuštěného uhelného vrtu,“ uvedl docent Phil Hayes. Jen v australském státě Queensland se nachází asi 130 tisíc podobných vrtů a u velké části z nich není kvalita jejich utěsněníznámá, popisuje britský list The Guardian.
Mnohé z nich byly navíc zapečetěny provizorně – například pytlem cementu zasypaným zeminou, popisuje Oilprice. Náklady i slabá regulace totiž vedly k tomu, že těžební společnosti často volily nejrychlejší a nejlevnější řešení.
Chaotický proces
Studie ukazuje, že nejvíce unikající vrty by mohly být rychle identifikovány a řádně utěsněny, což by znamenalo okamžité a výrazné snížení emisí.
Podle Sebastiana Hoerninga z University of Queensland se může jednat o „nehlášený a dosud podceňovaný zdroj emisí skleníkových plynů“.
Problém se však netýká jen Austrálie. Ve Spojených státech bylo od poloviny 19. století vyhloubeno zhruba 4,5 milionu ropných a plynových vrtů, z nichž asi 3,5 milionu je dnes opuštěných.
Podle odhadu americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) vypustily tyto nečinné vrty v roce 2020 kolem 275 tisíc tun metanu – ekvivalent emisí 1,7 milionu automobilů.
Rozdrobený a chaotický proces uzavírání starých těžebních aktivit po celém světě za sebou zanechal tisíce neodborně zapečetěných vrtů.
Metanová bomba
Jejich dodatečné zmapování a řádná likvidace by sice byla nákladná, ale zároveň představuje jednu z nejrychlejších cest, jak snížit globální emise metanu a zlepšit kvalitu ovzduší.
Australská vláda tak nyní stojí před rozhodnutím, zda spustí systematické mapování a následné zabezpečení starých vrtů ve spolupráci s těžebními firmami.
Podle vědců by šlo o relativně rychlý krok, který by zemi pomohl přiblížit se ke klimatickým cílům a zabránit tomu, aby se opuštěné doly a průzkumné vrty staly tikající metanovou bombou.
