Po útlumu produkce opia v Afghánistánu dochází k jeho nahrazování vysoce rizikovými syntetickými opioidy, jako například nitazeny. Smrtelná dávka může vypadat jako zrnko soli.
Foto: Národní protidrogová centrála SKPV PČR
Drogy
Horší než fentanyl: úřady po celém světě bojují proti nitazenům, nová generace opioidů zabíjí i v Česku
Silnější než fentanyl a smrtelně nebezpečné i v mikroskopickém množství. Policie varuje před novou generací syntetických opioidů nitazenů, které se do Česka dostávají poštou a šíří se i na sociálních sítích. Zatímco protidrogová centrála vyšetřuje první úmrtí, experti mluví o začátku nové drogové krize.
Redaktor junior
Nitazeny – nová skupina extrémně silných syntetických opioidů – už nejsou hrozbou jen pro USA a Británii. Letos v květnu potvrdila Národní protidrogová centrála (NPC), že i u nás došlo ke třem případům závažné intoxikace, z nichž dva skončily smrtí. Vyšetřování teprve probíhá, ale podle policie vše nasvědčuje tomu, že šlo právě o syntetické opioidy typu nitazen.
„Smrtelnou intoxikaci může způsobit mikroskopické množství,“ varuje NPC ve svém prohlášení. Policie v souvislosti se všemi případy zmiňuje bílou krystalickou látku, jejíž přesné složení určí až toxikologické rozbory.
Kokainová bouře: Trump obvinil spojence ze spolupráce s narkomafií
Nitazeny, spolu se sloučeninami jako spirochlorphin nebo deriváty fentanylu, patří mezi tzv. nové psychoaktivní látky (NPS). Tato třída syntetických drog se neustále rozšiřuje. Každoročně se objevují nové varianty, které teprve postupně vstupují na seznam zakázaných látek.
Podle NPC se látky do Česka neimportují ve velkém, ale spíše v malých zásilkách přes darknet nebo uzavřené skupiny na sociálních sítích. Distribuce probíhá přes poštovní a kurýrní služby, podobně jako tomu bylo u fentanylu v minulých letech
Foto: Národní protidrogová centrála SKPV PČR
Nitazeny se vyskytují ve formě bílého prášku, ale také jako padělané léky napodobující Xanax nebo oxykodon. To z nich dělá past nejen pro zkušené uživatele, ale i pro rekreační konzumenty, kteří netuší, co vlastně užívají. Fentanylové testy tyto látky nezachytí a standardní toxikologie je často neidentifikuje.
Uživatelé často nevědí, co kupují. „Myslí si, že berou heroin nebo MDMA, ale ve skutečnosti konzumují smrtelně silný opioid. V kombinaci s dalšími látkami, alkoholem nebo benzodiazepiny hrozí předávkování už po prvním použití,“ uvádí zpráva australského centra NDARC.
Na rizika nových opioidů upozorňuje i organizace Sananim, která pomáhá závislým. „Nitazen a spirochlorphin jsou látky, které odborná komunita sleduje už delší dobu. Teď se ale začínají objevovat v praxi – a to je problém,“ říká Aleš Herzog, vedoucí terénních programů v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Podle něj jsou tyto látky mnohonásobně nebezpečnější než fentanyl. „Jsou čisté, koncentrované a nikdo nezná přesné dávkování. U náplasti aspoň víte, kolik účinné látky obsahuje. Tady netušíte nic.“
Herzog také upozorňuje na kritický nedostatek naloxonu, což je protijed používaný při předávkování opioidy. „Dva spreje stojí 1200 korun. Pro závislé je to velká částka. Snažíme se je školit, aby ho nosili u sebe, ale není ho dost.“
Podle doktora Briana Lynche z amerického Addiction Center je právě extrémní účinnost a nepředvídatelnost hlavním důvodem, proč nitazeny představují tak vysoké riziko.
„I velmi malá dávka může mít smrtelný účinek, zvlášť když je látka smíchaná s jinými drogami. Standardní dávka naloxonu u nitazenu často nestačí – musí se aplikovat opakovaně a ani pak není jisté, že pacienta zachrání,“ uvádí Lynch.
Nitazeny byly poprvé syntetizovány v 50. letech, ale kvůli své extrémní síle a nevyzpytatelnosti se nikdy nepoužívaly v medicíně. Dnes se vyrábějí podle historických receptur v laboratořích v Číně, Indii a Mexiku.
Odtamtud putují přes darknet a poštovní zásilky dále. Podle serveru Wired a britského ministerstva vnitra jde o hlavní zdrojové země pro výrobu jak nitazenů, tak i prekurzorů potřebných k jejich syntéze.
Ve Spojených státech a Austrálii jsou spojovány s desítkami až stovkami úmrtí. Podle amerického Národního institutu pro výzkum závislostí (NIDA), který analyzuje data Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), tvoří syntetické opioidy až 70 procent všech smrtelných předávkování v USA. Británie eviduje přes 750 úmrtí mezi červnem 2023 a srpnem 2025.
V říjnu proto britská vláda nasadila první psy na světě trénované speciálně na detekci nitazenu a fentanylu. Spolu se systémem sdílení dat v rámci tzv. pěti očí (Five Eyes: USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, UK) budují katalog falešných pilulek a zpřísňují legislativu. Orgány zavádějí generickou definici nitazenů, aby zamezily obcházení zákonů drobnými chemickými změnami.
K šíření nitazenu přispívá i geopolitika. Po roce 2021, kdy Tálibán v Afghánistánu zakázal pěstování opiového máku, začal v Evropě klesat objem dostupného heroinu.
Opatření potvrdila i výroční zpráva Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC). Když zásoby heroinu docházejí a ceny rostou, trh s narkotiky se tak více soustředí na levnější a snadněji dostupné syntetické látky.
OSN už v roce 2023 varovala, že dlouhodobý pokles opiové produkce může vést k „náhradě heroinu jinými látkami v maloobchodním prodeji – z nichž některé mohou být ještě nebezpečnější, například fentanyl nebo jiné syntetické opioidy“.
Zkušenost ze Severní Ameriky podle zprávy ukazuje, jak snadno může levnější a dostupnější syntetický opioid heroin vytlačit – a jak ničivé důsledky to může mít.
Zpráva zároveň připomíná, že předchozí zákaz Tálibánu ohledně pěstování máku z let 2000 a 2001 trh s narkotiky výrazně neovlivnil, jelikož v dodavatelském řetězci tehdy stále kolovaly dostatečné zásoby opia.