Kombinace policejních zátahů na dealery, rozsáhlých razií na varny, vládních apelů a mediální kampaně podle oficiálních zdrojů nesou ovoce. Podle bezpečnostních složek, regionálních úřadů i analytiků klesla produkce a pašování captagonu od prosince až o 80 procent.

Captagon, amfetaminový stimulant vyvinutý v 60. letech v Německu a dnes celosvětově zakázaný, se v posledních dekádách stal populární drogou na Blízkém východě – užívali jej jak návštěvníci večírků v Perském zálivu, tak dělníci či vojáci.

Za Asadovy vlády se Sýrie proměnila v jeden z největších narkostátů světa. Podle amerického think-tanku New Lines Institute dosahuje celosvětový prodej captagonu hodnoty asi deset miliard dolarů (asi 210 miliard korun) ročně. Přibližně 80 procent z celkové produkce pochází právě ze Sýrie.

Moskvu střídá ZápadMoskvu střídá Západ

Válka na Ukrajině zaměstnává Rusko, USA a Británie zatím posilují vliv v Sýrii a Libyi

Do obchodu byli zapojeni vysoce postavení členové režimu, včetně prezidentova bratra Máhira Asada, velitele nechvalně proslulé čtvrté divize syrské armády.

Ten údajně poskytoval pašerákům vojenskou imunitu a využíval režimní zařízení, například vojenské letiště Mazza, jako výrobní centra.

Navzdory tvrdým zásahům ale trh zcela nevymizel. Levné pilulky se v Damašku stále prodávají za zhruba 30 centů (asi šest korun), přičemž kvalitnější verze dosahují v Jordánsku, Saúdské Arábii nebo Spojených arabských emirátech až třicetinásobné ceny.

Analytici varují, že pašerácké sítě se rychle přizpůsobují a korupce mezi úředníky ohrožuje vymáhání práva. „Po pádu Asadova režimu se objevily představy, že obchod s captagonem skončí. Ale tahle ilegální ekonomika zdaleka není mrtvá,“ uvedla Caroline Roseová z institutu New Lines v analytickém článku deníku Financial Times.

Souboj o zdrojeSouboj o zdroje

Západ a Východ se předhánějí v tom, kdo ovládne ropu a plyn v Sýrii

Úřady v posledních měsících provedly řadu razií. Odhalily skrýše v luxusních vilách, zabavily zásilky ukryté v transformátorech a zatkly klíčové pašeráky.

Největší ohlas vzbudil červnový zásah proti Vasímu Asadovi, bratranci bývalého prezidenta, který se z Hizballáhem kontrolovaného Libanonu vrátil do Sýrie pro ukrytý zlatý a hotovostní kapitál.

„Je považován za jednoho z prominentních obchodníků s drogami a je zapleten do několika zločinů spáchaných během období předchozího režimu,“ reportoval o razii místní deník Inab baladí.

Přesto zůstávají aktivní sítě napojené na íránské a libanonské milice i kmenové skupiny v provinciích Suvajdá a Dajr az-Zaur, které využívají drony či balony k pašování přes hranice.

Syrské ministerstvo vnitra varuje, že s přísnější kontrolou hranic přibývá i násilí. „Dřív by pohraničníci nikdy nestříleli, ale teď spustí palbu na každého, kdo se přiblíží v noci,“ řekl bývalý pašerák deníku Financial Times. Policie dodává, že v každé odhalené výrobně nachází kromě drog také velké množství zbraní.

V zemi se teprve začínají naplno projevovat sociální dopady dlouholetého narkobyznysu. Odborníci však upozorňují, že v celé Sýrii existují jen čtyři léčebná centra pro závislé, což je vzhledem k rozsahu problému naprosto nedostatečné.

„Tohle zdaleka nestačí k léčbě závislosti, která se v Sýrii zakořenila,“ uvedl Ghamdí Faral, ředitel Ibn Rušdovy nemocnice v Damašku.

Problém prý je, že nedostatek captagonu také zároveň vede k rozmachu ještě nebezpečnějších drog, například pervitinu. Návazné odborné adiktologické služby jsou však dostupné jen v omezené míře, především v hlavním městě.

Vychytralá taktikaVychytralá taktika

Genialita drogových kartelů: jejich členové šli jako „dobrovolníci“ na Ukrajinu, aby se naučili zabíjet s drony