Společná iniciativa Spojeného království a devíti dalších evropských zemí má přetvořit Severní moře v jednu z největších větrných energetických oblastí světa
Hrot 24, vygenerováno umělou inteligencí
Udržitelnost
Velká evropská větrná koalice: Británie a osm států chystají energetické projekty v Severním moři
Společná iniciativa Spojeného království a devíti dalších evropských zemí má přetvořit Severní moře v jednu z největších větrných energetických oblastí světa. Cílem je zrychlit přechod k čisté energii, posílit energetickou bezpečnost a snížit závislost na fosilních palivech. Novým prvkem je celoregionální síť větrných farem propojených přes podmořské interkonektory, která by mohla snížit náklady a stabilizovat dodávky elektřiny.
Redaktor junior
Evropské státy včetně Velké Británie, Německa, Francie, Nizozemska, Belgie, Dánska, Irska, Lucemburska, Islandu a Norska podepsaly v pondělí na summitu v Hamburku tzv. Hamburskou deklaraci, kterou se zavazují společně vybudovat až 100 GW offshore větrné kapacity v Severním moři do roku 2050. Podle průmyslových odhadů by taková kapacita mohla vyrobit energii pro více než 140 milionů domácností.
Podle serveru Reuters uvedl britský ministr energetiky Ed Miliband, že spolupráce se sousedy není jen environmentální ambice, ale neutralizuje i geopolitická rizika spojená s fosilními palivy.
„Stojíme za našimi národními zájmy tím, že podporujeme čistou energii, která nás může dostat z fosilního neštěstí,“ uvedl Miliband v prohlášení.
Podobný postoj vyjadřují i představitelé energetického sektoru: větší propojení elektrických sítí a sdílení větrné energie přes hranice by mělo umožnit vyrovnávání výkyvů ve výrobě a teoreticky snižovat ceny, když vítr nefouká jednotně ve všech regionech.
Podle serveru Reuters budou, pro sdílení energie mezi zeměmi, zcela zásadní podmořské vysokonapěťové kabely pod Severním mořem — tzv. interkonektory.
Interkonektory: obrovský potenciál i kritika
Podmořské propojení sítí je sice technicky náročné, ale podle energetických odborníků přináší praktické benefity. Konkrétně umožňuje přesouvat přebytky levné větrné energie mezi trhy, čímž se potenciálně snižují cenové výkyvy.
Příkladem může být National Grid a německý operátor TenneT, kteří oznámili spolupráci na projektu GriffinLink, který má v budoucnu propojit větrné farmy mezi Británií a Německem a dodávat až dva gigawatty energie.
Evropská iniciativa tak navazuje na dřívější závazky regionu dosáhnout 300 GW offshore větrné kapacity do roku 2050. Nový plán sice s takovým objemem nepočítá a „pouze“ zajišťuje specifickou část z toho celku, ale je považován za první krok k reálnému naplnění ambiciózních cílů.
Nicméně nejsou to jen samé výhody. Interkonektory čelí kritice v některých zemích, které mají obavy, že export energie by mohl zvýšit domácí ceny nebo ohrozit domácí dodávky v době špičky.
Konkrétním příkladem je Norsko, které zavedlo pravidla omezující vývoz elektřiny, pokud by to ohrozilo vnitřní dostupnost, a odmítlo povolení pro nový kabel do Skotska.
Ekonomické a strategické souvislosti
Podpora offshore větrné energie přichází v době, kdy Velká Británie i Evropa řeší nejen klimatickou politiku, ale i energetickou nezávislost v kontextu geopolitických tlaků a vysokých cen energií na světových trzích.
Evropská iniciativa je částečnou odpovědí na návrat geopolitického tlaku na energetické trhy po ruské invazi na Ukrajinu a přetrvávající nejistotu kolem dodávek plynu z rostoucích světových trhů.
Podle odborných studií může rozsáhlé propojení větrných sítí a jejich integrace do regionálních energetických systémů snížit celkové náklady a zkvalitnit energetickou stabilitu dlouhodobě. Důvodem je lépe optimalizovatelná výroba i poptávka v reálném čase.
Evropská větrná dohoda tak představuje významný krok směrem k energetickému propojení a soběstačnosti regionu. Pokud se podaří překonat technické i politické překážky, může mít dlouhodobý dopad nejen na energetickou bezpečnost, ale i na strukturu cen elektřiny.
