Norský plyn, britská cesta: Harbour Energy objevuje nové ložisko v Severním moři
Shutterstock.com
Norský plyn, britská cesta: Harbour Energy objevuje nové ložisko v Severním moři
Když v norském sektoru Severního moře začne vrtat Harbour Energy, nejde o dobrodružství, ale o byznysový kalkul. Výsledkem posledního vrtu je čerstvý objev plynu a kondenzátu v oblasti zvané Camilla Nord. Nejde o žádný gigantický úlovek, ale dostatečně zajímavý na to, aby mohl být rychle připojen ke stávající infrastruktuře – a to je v dnešní době přesně to, co norský offshore potřebuje.
šéfredaktor
Podle Norského úřadu pro ropný průmysl se odhaduje, že nové naleziště skrývá mezi 2,2 až 4,7 miliony barelů ropného ekvivalentu. Vrtalo se v rámci tzv. divokých vrtů 35/8-8 S a A, konkrétně v licencích 248 LS a 248 B. Ty spadají pod Vega Unit – oblast vzdálenou zhruba 100 kilometrů jihozápadně od města Florø. A právě Vega by se mohla stát novým domovem pro zpracování tohoto nálezu.
Staré pole, nový dech?
Vega není žádný nováček – produkce na tomto poli začala už v roce 2010. Od té doby proudí vytěžená surovina potrubím do nedalekého pole Gjøa, kde probíhá její zpracování. Odtud se kondenzát a ropa posílají do systému Troll Oil Pipeline II a následně do terminálu Mongstad. Plyn bohatý na kapalné složky pak putuje dál na britský kontinentální šelf – konkrétně do systému Far North Liquids and Associated Gas System a z něj až do St Fergus ve Skotsku.
Nicméně stará dobrá Vega už zdaleka není, co bývala. Produkce klesá a budoucnost pole se začíná jevit spíše jako infrastruktura než jako zdroj suroviny. A právě proto dává nový objev takový smysl: v době, kdy jsou náklady na nové vrty astronomické, je opřít se o již existující potrubí a zařízení klíčem k efektivitě.
Norský model: Maximum ze stávajícího
Norsko v posledních letech masivně podporuje průzkum blízkosti fungujících polí. Strategie je jasná – maximalizovat využití infrastruktury a tím snížit kapitálové výdaje. Zní to jednoduše, ale vyžaduje to pečlivé plánování, rychlou reakci na výsledky vrtů a v neposlední řadě také určitou dávku štěstí.
A právě o to se teď snaží nejen Harbour Energy, ale i další hráči. Společnost Vår Energi, lídr mezi nezávislými těžaři v norských vodách, potvrdila začátkem prosince ropný objev v těsné blízkosti pole Goliat v Barentsově moři – prvního norského ropného pole v Arktidě. I zde se uvažuje o připojení k již provozovanému FPSO zařízení Goliat.
Na vlnu tie-backů naskočil i energetický gigant Equinor. Ten v posledních týdnech ohlásil dva nové objevy – jeden ropný, druhý plynový – poblíž svého arktického pole Johan Castberg, které bylo uvedeno do provozu teprve letos. Vše naznačuje, že i tyto nálezy by mohly být zpracovány pomocí stávající infrastruktury.
Když nejde o velikost, ale o kontext
Objev Camilla Nord sice není revoluční ve smyslu objemu, ale jeho význam spočívá jinde. V dnešní energetické realitě, kdy Evropa hledá každou molekulu plynu mimo ruský vliv, se i menší ložiska stávají strategicky cennými. A pokud je lze rychle uvést do provozu, bez nutnosti stavět nové platformy či budovat nová potrubí, jejich hodnota násobně stoupá.
