Kořeny Air America sahají až do druhé světové války. Když Japonsko napadlo v roce 1937 Čínu, americký generál Claire Lee Chennault byl pověřen pomoci čínským nacionalistům rozvinout bojové kapacity ve vzduchu.

Měl jim rovněž umožnit bojovat proti Japoncům s použitím malého počtu letadel, které americké letectvo vyčlenilo, spolu se skupinou dobrovolných letců známých jako American Volunteer Group (AVG).

Jeho jednotka se proslavila odvahou ve vzduchu, kde naháněla strach výraznými zubatými čumáky, namalovanými na letounech Curtiss P-40 Warhawk. Japonci je mezi sebou začali přezdívat tygři, a když se o tom američtí letci dozvěděli, sama letka si začala říkat „Létající tygři“.

Hádanka v éteruHádanka v éteru

Šum, čísla a podivná jména: záhadné ruské „Rádio soudného dne“ opět vysílá a nahání hrůzu

Tradice se zachovala dodnes, jejich logo hrdě převzala 23. stíhací skupina, která je největší leteckou jednotkou amerického letectva vybavenou smrtonostnými letouny A-10C Warthog.

Po válce Chennault založil leteckou společnost Civil Air Transport (CAT) a přepravoval jak humanitární pomoc, tak civilní pasažéry v Číně. Brzy se však aerolinky zapojily i do čínské občanské války.

Přepravovat vojenské zásoby a personál se ukázalo být výnosnějším podnikem. Když ale komunisté v roce 1949 ovládli pevninskou Čínu, CAT se ocitla na pokraji krachu. V tu chvíli vstoupila do hry CIA.

Podle specializovaného webu Grey Dynamics aerolinky agentura koupila v roce 1950 za půl milionu dolarů a proměnila je ve svůj vlastní letecký podnik pro tajné operace.

Jak web připomíná, už během korejské války se CAT v rukou CIA zapojila do zásobování, transportů i výsadků agentů za nepřátelskými liniemi. Následně se přesunula do Indočíny, kde podporovala francouzské jednotky v boji proti Viet Minhu.

V roce 1959 firma změnila jméno. Z Civil Air Transport se stala Air America. Její nový slogan zněl: „Cokoli, kdekoli, kdykoli, profesionálně.“

TechnologieTechnologie

Stoletá legenda pořád skvěle střílí: kvůli válce na Ukrajině prudce stoupá zájem o kulomety M2 Browning

Od té chvíle šlo o aerolinky de facto bez restrikcí, které dostávaly svému novému sloganu: mohly létat kamkoli a hlavně přepravovat cokoli.

Odborná publikace CIA’s Secret War in Tibet píše o angažmá aerolinek v Tibetu, kde shazovaly zbraně pro povstalce proti čínské okupaci.

Doktor Joe F. Leeker zase ve své stati Air America at The Bay of Pigs popisuje, jak se letadla Air America ocitla v Karibiku během operace zaměřené na svržení Fidela Castra.

Skutečný rozmach jejich slávy ale přišel ve Vietnamu a Laosu. Air America se stala páteří logistické podpory CIA. Vozila zbraně, agenty, vojáky, diplomaty, ale i rýži pro obklíčené vesnice.

Manažer stanice Air America v Danangu Hank Schiller tehdy popsal, že aerolinky byly „primárním prostředkem podpory“ pro komanda CIA a jednotky Navy Seals.

Podle oficiální publikace CIA nazvané Air America: Upholding the Airmen's Bond disponovaly aerolinky obrovskou flotilou. Od stíhacích transportních letounů Lockheed C-130 Hercules až po vrtulníky Bell 204 a Sikorsky H-34.

Vrtulník se ukázal být rychlejší než ruské stroje, což pilotovi umožnilo přiblížit se k nepříteli, zatímco jeho letecký mechanik střílel z útočné pušky přes otevřené dveře.

Díky své diverzitě byly schopny přistát na provizorních polních drahách, stejně jako na střechách domů v centru Saigonu. Právě odtud pochází jedna z nejikoničtějších fotografií války ve Vietnamu: vrtulník Air America odvážející lidi ze střechy domu, který sloužil jako úkryt CIA pro jihovietnamského předsedu vlády s rodinou.

Příběhy pilotů Air America často připomínají filmové scény. Sama CIA píše o lednu 1968, kdy dvoučlenná posádka prováděla logistickou misi zásobování municí, když zahlédla formaci pomalu letících ruských dvouplošníků Antonov-2 (v kódu NATO označovaných názvem Colt), které mířily k útoku na tajnou americkou radarovou základnu v Laosu, Lima Site 85.

Vrtulník se ukázal být rychlejší než ruské stroje, což pilotovi umožnilo přiblížit se k nepříteli, zatímco jeho letecký mechanik střílel z útočné pušky přes otevřené dveře. Bylo to poprvé (a pravděpodobně i naposledy), co vrtulník sestřelil letadlo s pevnými křídly v průběhu konfliktu v jihovýchodní Asii.

Za historkami o hrdinství se ale skrývá i temná historie. Odborník na dějiny Alfred McCoy ve své knize The Politics of Heroin: CIA Complicity in the Global Drug Trade tvrdí, že Air America létala s nákladem opia a heroinu, jimiž CIA financovala svou tajnou válku v Laosu.

Mrazivá simulační hraMrazivá simulační hra

Odrazte s přáteli ruskou invazi do Pobaltí. Ideálně z pohodlí vašeho obýváku

Podle něj „letecká společnost přepravovala opium z horských vesnic generálovi Vang Paovi, kde se měnilo v heroin a dál putovalo do Bangkoku či Saigonu“. CIA podle McCoye drogy sama neprodávala, ale poskytla dopravní prostředky a politické krytí.

Tato verze událostí dodnes rozděluje historiky. CIA svou přímou účast na pašování drog odmítá, avšak dostupné dokumenty ukazují minimálně na „toleranci“ či „vědomou slepotu“ vůči obchodu s narkotiky.

Po pádu Saigonu v roce 1975 ztratila Air America smysl pro další existenci a rok na to ji CIA oficiálně rozpustila. Piloti se rozešli, letadla byla prodána či zničena. Podle Grey Dynamics mnozí bývalí zaměstnanci dodnes žádají o uznání, důchody a zdravotní péči.

Vzpomínka na aerolinky, které začaly jako humanitární dopravce a skončily jako synonymum pro největší tajnou leteckou operaci studené války však zůstává.

Air America se zapsala do historie jako letecká společnost, která nikdy nebyla tím, čím se navenek tvářila být. Je to fascinující a znepokojivá kapitola dějin, kde na jedné straně stojí hrdinné záchranné operace, na druhé obvinění z pašování drog.

Jedna věc se ale Air Americe nedá upřít. Její motto „Cokoli, kdekoli, kdykoli, profesionálně“ platilo až do jejího posledního dne.

Zima je za rohemZima je za rohem

Ruské útoky odřízly Ukrajinu od plynu. Kyjev ho bude muset dovážet za desítky miliard