České startupy rostou. Už zaměstnávají víc lidí než zemědělství nebo celý ICT sektor

České startupové prostředí šlo za posledních pět let dynamicky nahoru. Startupy měly v roce 2022 zhruba 150 tisíc – nadprůměrně placených – zaměstnanců, kteří za svou práci dostali celkem 117 miliard korun.

České startupové prostředí šlo za posledních pět let dynamicky nahoru. Startupy měly v roce 2022 zhruba 150 tisíc – nadprůměrně placených – zaměstnanců, kteří za svou práci dostali celkem 117 miliard korun.

Celý článek
0

Von der Leyenová chce vyzbrojit Ukrajinu za ruské zmrazené peníze

Zisky ze zmrazených ruských aktiv mají směřovat na nákup zbraní pro napadenou zemi, tvrdí šéfka Evropské komise. S takovým řešením ale musí souhlasit všechny země Unie.

Zisky ze zmrazených ruských aktiv mají směřovat na nákup zbraní pro napadenou zemi, tvrdí šéfka Evropské komise. S takovým řešením ale musí souhlasit všechny země Unie.

Celý článek
0

Z čela českého a slovenského Googlu odchází po 18 letech Taťána le Moigne

"Jsem šťastná za těch 18 let. Byla to fantastická profesní zkušenost," řekla Taťána le Moigne serveru HN.cz. Žádné konkrétní pracovní nabídky prý v současné chvíli nemá.

"Jsem šťastná za těch 18 let. Byla to fantastická profesní zkušenost," řekla Taťána le Moigne serveru HN.cz. Žádné konkrétní pracovní nabídky prý v současné chvíli nemá.

Celý článek
0

Co nám vláda tají? Další destruktivní zelená legislativa potichu přichází

Česká vláda se vůbec neobtěžuje vysvětlit, jaké dopady bude mít nová povinnost firem podávat informace o svém vztahu k životnímu prostředí či péči o zaměstnance.

Co nám vláda tají? Další destruktivní zelená legislativa potichu přichází
ilustrační foto | Shutterstock.com

Opět bez informování veřejnosti, analýzy dopadů a stanovisek dotčených subjektů projednávala Rada EU novou směrnici směrnici CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) navazující na systém taxonomie a ukládající velkým firmám absurdní míru odpovědnosti za udržitelné hospodaření nejen své, ale i svých zákazníků a dodavatelů.

Podle této fantaskní vize by velké podniky nad 500 zaměstnanců (a v některých odvětvích, jako je zemědělství, už od 250 lidí) měly kontrolovat své obchodní partnery a v případě, že neplní jakési standardy udržitelnosti, s nimi přestat spolupracovat.

A finanční instituce, jako jsou investiční a penzijní fondy či pojišťovny, mají mít povinnost zveřejňovat údaje o zásadách due diligence zaměřené na to, aby náhodou nefinancovaly něco nežádoucího a údajně neudržitelného.

V zásadě jde o systém, kdy pokud pekař bude vědět, že chlápek, kterému prodává každý den rohlíky, topí doma uhlím, ale ty rohlíky mu prodávat nepřestane, musí přijít o bankovní financování. Takže chlápek bude bez rohlíků.

Ano, je to myšleno na velké firmy, takže příklad je trochu přitažený za vlasy. Zatím. Víme totiž, že nějak se začít musí a „ověřené“ postupy se musí šířit dál.

Zatímco samotná taxonomie určující, co se smí financovat za levno, je jen zavedení plánované ekonomiky, v tomto rozšíření už není ani to plánování, ale čirá destrukce.

Nikdo nebude vědět, zda mu nějaký ekologický spolek žalobou k soudu neodstřihne klíčového dodavatele nebo zásadního zákazníka, protože ti třeba konají něco, co je údajně neudržitelné. Třeba jejich obchodní zástupci jezdí v Africe autem se spalovacím motorem.

Už nyní jsme svědky ekologických žalob na automobilky za to, že si dovolují vyrábět a prodávat auta, která odpovídají platným normám. A soudy na to docela slyší a vážně se tím zabývají. Co přijde s touto šílenou směrnicí?

Ze zprávy o čtvrtečním jednání Rady EU lze vyčíst, že pod českým předsednictvím došlo k nějakému zmírnění pravidel pro finanční sektor, ale podstata zůstává nedotčena. A o tomto kompromisu se bude ještě vyjednávat s úplně zeleným Evropským parlamentem, což velkou naději na racionální přístup nedává.

A bohužel občané předsednické země nejsou ani informováni o tom, jaké je oficiální stanovisko české vlády a jaké dopady nám hrozí.