Adaptace na extrémní horko, infekční nemoci a další zdravotní rizika urychlená klimatickou změnou bude pro firmy v příštích 25 letech naprosto nezbytným krokem
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Extrémní počasí jako výzva
36 bilionů ztráta: svět přijde o obří částku kvůli změně klimatu. Miliony pracovních míst se stanou nebezpečnými
Nová zpráva Světového ekonomického fóra varuje, že zdravotní dopady klimatické změny by mohly do roku 2050 stát globální ekonomiku 1,5 bilionu dolarů. Firmy, které neinvestují do ochrany zdraví pracovníků a celkové adaptace, riskují masivní ztráty, zatímco inovace mohou přinést nové příležitosti.
Adam Opatrný
Rostoucí teploty, intenzivnější vlny veder, záplavy, rychlejší šíření nemocí, stále častější extrémní počasí a horší dostupnost vody. Tak by se dala charakterizovat klimatická proměna, která ovlivňuje celé ekosystémy i lidskou společnost.
Pro světový průmysl představuje klimatická změna obrovskou výzvu a příležitost století zároveň. Nová zpráva Budování ekonomické odolnosti vůči zdravotním dopadům klimatické změny, vypracovaná Světovým ekonomickým fórem (WEF) ve spolupráci s Boston Consulting Group (BCG), proto vyzývá firmy, aby okamžitě chránily zdraví svých pracovníků
Mají podle ní také posilovat svou schopnost udržet produktivitu i při zhoršených podmínkách, než se náklady na adaptování se klimatickým změnám stanou neúnosnými.
„Vstupujeme do éry, kdy se ochrana zdraví pracovníků ukazuje jako nezbytná pro kontinuitu podnikání a dlouhodobou odolnost,“ říká Eric White, vedoucí oddělení klimatické odolnosti ve WEF.
„Každý rok, kdy odkládáme začlenění odolnosti do obchodních rozhodnutí, rostou rizika pro lidské zdraví a produktivitu a zvyšují se náklady na adaptaci.“
Zpráva stanovuje priority adaptace pro čtyři klíčové ekonomické sektory. V následujících 25 letech by totiž zdravotní dopady způsobené klimatem mohly véstke ztrátě více než 1,5 bilionu dolarů (přibližně 35,5 bilionu korun) v důsledku poklesu v produktivitě, způsobeném zdravotními komplikacemi souvisejícími s klimatickou změnou.
Sektor zdravotnictví by mohl přijít o 200 miliard dolarů kvůli nemocem pracovníků způsobeným klimatem, jedním z řešení jsou léky stabilní při vysokých teplotách
Shutterstock
Čtyři nejvíce postižené ekonomické sektory podle zprávy budou potravinářství, zemědělství, zdravotnictví a pojišťovnictví. Zjištění WEF ukazují, že adaptování se na extrémní horko, infekční nemoci a další zdravotní rizika urychlená klimatickou změnou bude pro firmy v příštích 25 letech naprosto nezbytným krokem, pokud tomu tak není již dnes.
Otevírají se tak nové příležitosti pro inovace a růst a každý sektor má unikátní možnost vyvíjet a rozšiřovat řešení nových výzev spojených s klimatem a zdravím.
Od odolných plodin, chránících potravinové systémy, přes léky stabilní při vysokých teplotách, technologie chlazení pro bezpečí stavebních dělníků, až po nové pojistné modely chránící komunity před zdravotními dopady klimatu. Investice do inovací v oblasti zdraví a klimatu mohou nejen snížit rizika, ale téžotevřít nové tržní příležitosti.
Ty se nově vyskytují i pro inovace a růst, přičemž každý sektor má možnost vyvíjet a rozšiřovat unikátní řešení výzev spojených s klimatem a zdravím.
Šlechtění odolných plodin, vývoj léků stabilních při vysokých teplotách, vylepšování technologie chlazení pro bezpečí pracovníků nebo nové pojistné modely, které je budou efektivněji jistit. Takové investice mohou zároveň snížit rizika a přinést dlouhodobou ekonomickou hodnotu, konstatuje dokument.
Analýza identifikuje také specifické zranitelnosti jednotlivých sektorů. V potravinářství a zemědělství by zdravotní dopady klimatu mohly vést ke ztrátě 740 miliard dolarů produktivity, což by mělo vážné důsledky pro globální potravinovou bezpečnost. V sektoru infrastruktury se očekávají ztráty 570 miliard dolarů.
V sektoru infrastruktury se očekávají ztráty 570 miliard dolarů. Proti změně klimatu se dá efektivně bojovat např. přirozeným chlazením
Foto: WEF
Sektor zdravotnictví by mohl přijít o 200 miliard dolarů kvůli onemocněním pracovníků způsobeným klimatem, zatímco rostoucí míra nemocí v širší populaci může zvyšovat tlak na zdravotnické služby. Pojišťovny čelí prudkému nárůstu pojistných událostí souvisejících se zdravotními dopady klimatu.
„S rostoucími teplotami se miliony pracovních míst stávají nebezpečnějšími. Nebo zcela mizí – což tlačí rodiny hlouběji do chudoby a mění, kde a jak mohou lidé žít,“ uvedl Naveen Rao, viceprezident pro oblast zdraví Rockefellerovy nadace, která výzkum podpořila. „Tato zpráva je výstrahou pro všechny firmy, aby jednaly urgentně a zajistily budoucí odolnost svých operací.“
Evropa stvořila byrokratické monstrum. Musíme ihned jednat, jinak se staneme kořistí
„Pohyb směrem k adaptaci ve zdravotnictví nabírá na obrátkách, ale financování a implementace jsou stále daleko pod potřebnou úrovní,“ uvedla Elia Tziambazis, výkonná ředitelka a partner Boston Consulting Group.
„Nyní je výzvou rychle škálovat ověřená řešení, aby tempo drželo krok se změnou klimatu, zmírnilo její dopad na pracovní síly a investovalo do inovací, které definují příští generaci odolných produktů a služeb.“
Kompletní záznam panelové diskuse z výročního setkání AMNC25 (Výroční setkání nových šampionů), kde odborníci z akademické sféry, OSN, byznysu a médií debatují o zdravotních a ekonomických rizicích klimatické změny:
Analýza rovněž pokrývá sedm hlavních zdravotních rizik zhoršovaných klimatickou změnou a modeluje ekonomické náklady ztráty produktivity způsobené nemocemi a úmrtími pracovníků mezi lety 2025 a 2050. Zdrojem dat jsou vědecké studie, údaje o zaměstnanosti, Mezinárodní organizace práce a Světová banka.
Celou zprávu si můžete přečíst zde.
