Obchodní válka na plné obrátky: Čína vzkazuje Trumpovi „Boj až do konce“

Obchodní válka na plné obrátky: Čína vzkazuje Trumpovi „Boj až do konce“

Shutterstock.com

Obchodní válka na plné obrátky: Čína vzkazuje Trumpovi „Boj až do konce“

Donald Trump nikdy nechodil kolem horké kaše. A teď, když se znovu usazuje na mezinárodní scéně, opět tasí to, co mu jde nejlépe – ekonomickou konfrontaci. Tentokrát míří přímo na Čínu. Po pátečním oznámení o plánovaném 100% clu na čínské zboží se rozpoutala další kapitola obchodního zápasu dvou světových gigantů. A Peking na to odpověděl s nebývalou razancí: „Pokud si přejete bojovat, budeme bojovat až do konce.“ Jasné, krátké a především – výbušné.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Mluvčí čínského ministerstva obchodu tím dal najevo, že Čína už nechce hrát roli klidného diplomata, zatímco Washington šermuje sankcemi a celními bariérami. „Spojené státy nemohou současně usilovat o dialog a zároveň vyhrožovat novými restrikcemi. Takto se s Čínou jednat nedá,“ uvedl úřad v ostrém prohlášení. Do čela nové fáze obchodního konfliktu se znovu staví staronová témata: vzácné kovy, technologický transfer a geopolitické svaly zabalené do faktur a celních sazeb.

Zbraně ze země: vzácné prvky a „měkká síla“

V centru sporu tentokrát stojí vzácné zeminy – strategické suroviny, bez nichž si moderní technologie můžeme jen těžko představit. Mobilní telefony, elektromobily, vojenské radary – to všechno je závislé na prvcích, které Čína těží a zpracovává v globálně dominantním měřítku. Když tedy minulý týden oznámila nová exportní omezení v této oblasti, Bílý dům reagoval, jak už je u Trumpa zvykem: radikálně a veřejně.

Prezident Spojených států zároveň avizoval, že od 1. listopadu zavede omezení na export veškerého kritického softwaru – s odůvodněním, že Čína zneužívá technologického přístupu k podkopávání americké bezpečnosti a průmyslu. Ohlášená 100% cla mají být varováním, ale v Pekingu je vnímají jako eskalaci, na kterou nemohou nereagovat.

Ačkoliv Trump v neděli na sociálních sítích přitvrdil a následně zjemnil – „všechno bude v pohodě, USA chtějí Číně pomoci, ne uškodit“ – opona už spadla. Plánované setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které se mělo odehrát v Jižní Koreji, je teď zahaleno nejistotou.

Vývoz v zelených číslech, trhy v červených

Zatímco trhy cukly v reakci na novou sérii hrozeb, čínský export v září překvapivě rostl. Meziročně poskočil o 8,3 %, což je nejvyšší tempo od března. A co víc – vývoz do USA se vyšvihl na 34,3 miliardy dolarů. Mimo jiné i proto, že podniky na obou stranách oceánu tuší, že okno levnějšího obchodu se opět zavírá.

Americká cla aktuálně zatěžují čínské zboží minimálně 30% přirážkou. Oficiálně kvůli obvinění z nekalých obchodních praktik a podílu na distribuci fentanylu, která si vyžádala tvrdší postoj Washingtonu. Čína odpovídá 10% odvetnými cly, ale zároveň opakuje, že její opatření v oblasti vzácných zemin jsou legálním nástrojem k modernizaci vývozních pravidel.

„Čína jako odpovědná velmoc trvale a důsledně chrání svou národní bezpečnost a mezinárodní kolektivní bezpečnost,“ dodal mluvčí ministerstva. Ve stínu této obranné rétoriky však nelze přehlédnout jednoduchou rovnici: Peking vyslal vzkaz, že umí obchodní válku nejen vést, ale i zúročit.

Světové finance zadrženým dechem

Obchodní přestřelka se odehrává v týdnu, kdy se v Washingtonu koná pololetní zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. A přestože si zástupci Bílého domu stojí za tím, že dlouhodobé dopady cel budou pro USA výhodné, ekonomové si tím tak jistí nejsou. Trhy neskrývají nervozitu a investoři – unavení cykly hrozeb, zmírnění a dalších hrozeb – zvažují, co všechno může tentokrát skutečně prasknout.

V této atmosféře se jasně ukazuje, že obchodní politika se stala nejen nástrojem ekonomického nátlaku, ale také plnohodnotnou zbraní zahraniční politiky. A zatímco se USA i Čína chystají „bojovat až do konce“, svět čeká, kdo první uhne – a co to bude stát.