Si Ťin-pching a Vladimir Putin na jednání
Shutterstock.com
Přesnost za hranicí přátelství: Čína přitahuje šrouby ruskému zbrojení
Vztah mezi Moskvou a Pekingem byl po léta prezentován jako „neomezené partnerství“. Jenže čím déle trvá válka na Ukrajině, tím víc se ukazuje, že i ty nejbližší vztahy mají své limity – zvlášť když jde o čipy, mikrony a americké sankce.
šéfredaktor
Když Rusko v únoru 2022 naplno roztočilo válečný stroj na Ukrajině, Západ odpověděl tvrdými sankcemi. Příliv kapitálu, technologií i spotřebního zboží se dramaticky ztenčil. A právě v tu chvíli vstoupila do hry Čína. Začala nakupovat ruskou ropu, plyn a kovy ve velkém, zároveň se z ní stalo klíčové technologické okno do světa. Obě země si notovaly o multipolárním světě, společném boji proti západní dominanci a sdílené ekonomické budoucnosti.
Jenže teď přišla stopka. A to dost přesná.
Čína přitáhla šrouby
Podle ruského technologického webu MashTekh, který sleduje domácí průmyslovou výrobu, čínské firmy nově omezily vývoz obráběcích strojů schopných pracovat s přesností 3 až 4 mikrony – tedy těch, bez nichž nelze vyrábět pokročilé zbraňové systémy, motory ani naváděcí technologie. Jejich dodávky jsou nyní možné pouze na základě zvláštní exportní licence. To je problém, který se těžko obejde tichou oklikou.
„Čínská lidová republika omezila dodávky špičkových technologií, i když se o tom veřejně moc nemluví,“ potvrdil MashTekhu majitel ruské firmy Tatpromstan Ildar Nurijev. „Zatímco dříve šlo bez problémů získat stroje s přesností 3 až 4 mikrony, dnes už to nejde. Bez licence nic nedostanete.“
Je to možná drobná technická změna v obchodních podmínkách. Ale s geopolitickými důsledky, které měří víc než mikrometry.
Vzájemný obchod chřadne
Ochlazení není náhodné. Data čínských celníků ukazují, že vývoz z Číny do Ruska v srpnu meziročně propadl o 16,4 procenta. O měsíc dřív to bylo „jen“ o osm. Celkový obchodní obrat mezi oběma zeměmi se za prvních osm měsíců roku 2025 zmenšil o téměř devět procent. Dříve rekordní proud zboží oběma směry tak začal zadrhávat.
A není to jen technologie. Podle The Moscow Times, s odkazem na údaje Gaidarova institutu, se v lednu až květnu snížil i čínský import ruské ropy o 11 % a dovoz zkapalněného zemního plynu klesl o 13 %. I v této oblasti, kde Rusko dlouho spoléhá na Čínu jako na pojistku proti ztracenému západnímu trhu, dochází k tichému přibrzdění.
Zahraniční obchod, který měl Rusku pomoct obejít sankce, se začíná propadat pod tlakem těch samých sankcí. Jen nejsou namířeny na Rusko – ale na Čínu.
Sankce, které fungují – nepřímo
V čem je háček? USA už delší dobu využívají sekundární sankce – tedy tlak na země, které obchodují s Ruskem ve vojensky citlivých oblastech. Čínské banky tak čelí výrazně větší opatrnosti, pokud jde o zpracování ruských plateb. Mnohé transakce prostě neproběhnou.
A byť čínské firmy nikdy přímo nepřiznají, že podléhají západnímu tlaku, začínají se podle všeho chovat jako firmy v systému, který takový tlak bere vážně. Mění se pravidla vývozu, zpřísňují se podmínky a dříve snadno dostupné komponenty se stávají nedostupnými.
„Za dva roky mi došlo, že můžete být přátelé s kýmkoli, ale nakonec se musíte spolehnout sami na sebe,“ glosuje situaci stroze podnikatel Nurijev. V překladu: ani Čína už není jistota.
Rána do ruského průmyslu
Co to znamená pro Rusko? Přesné obráběcí stroje nejsou jen high-tech hračky. Jsou naprosto klíčové pro výrobu moderních raket, motorů nebo naváděcích systémů. Bez nich zbrojní průmysl nemůže držet krok s potřebami fronty, ani se západními standardy.
Zároveň nejde o zboží, které lze jednoduše nahradit. Výroba takto přesné techniky je technologicky náročná a mimo Západ a Čínu ji zvládá jen hrstka výrobců – ti však do Ruska dodávat nemohou nebo nechtějí. A tak se začíná črtat situace, kdy Kreml bude muset spoléhat buď na pochybný šedý dovoz, nebo na domácí vývoj, který ovšem v této oblasti stále silně zaostává.
Ještě dřív, než se to projeví na bojišti, se to může promítnout do vnitřní dynamiky ruské ekonomiky – ta totiž z velké části žije právě ze státních zakázek v obranném průmyslu.
Přátelství na příděl
Zatím není jasné, zda čínská vláda přímo vydala oficiální zákaz nebo jen mlčky toleruje opatrnost svých firem. Ani Peking, ani Moskva dosud veřejně situaci nekomentovaly. Ale signál je zřejmý: „neomezené partnerství“ sice zní dobře v tiskové zprávě, ale realita má své limity.
A někdy mají podobu přesnosti 3 mikrony.
Jak to formuloval jeden z komentátorů na síti X, uživatel Jurgen Nauditt: „Čína se nechová ideologicky, ale pragmaticky. Chrání vlastní zájmy a izoluje Rusko. ‘Neomezené partnerství’ se ukazuje jako velmi omezené. A to by v dlouhodobém horizontu mohlo ovlivnit vývoj války na Ukrajině.“
