Flotila zahrnuje přes 150 lodí s výtlakem nad tisíc tun, mezi nimi i bývalé korvety námořnictva a dvě dvanáctitisícové „superlodě“
Shutterstock.com
Superplavidla v akci
Největší pobřežní flotila světa míří do Pacifiku, Čína nasadila i hlídkové lodě s dronem
Čína posílila svou přítomnost v severním Pacifiku. Dvě lodě pobřežní stráže vypluly z Šanghaje na měsíční misi, jejímž oficiálním cílem je kontrola dodržování pravidel rybolovu v mezinárodních vodách.
editor
Čína pokračuje v posilování své námořní přítomnosti v Tichém oceánu. Pobřežní stráž vyslala dvě lodě s čísly trupu 1303 a 1305 na 31denní hlídkovou misi do severního Pacifiku.
Obě plavidla vyplula ve středu ze Šanghaje a zamíří do mezinárodních vod, kde mají provádět kontroly v oblasti rybolovu. Podle fotografií nese jedna z lodí dron umístěný na zádi, zatímco druhá má na palubě vrtulník, píše americký web Newsweek.
Mise se uskutečňuje v rámci závazků, které Čína přijala podle rezoluce Valného shromáždění OSN č. 46/215 a úmluvy o ochraně a správě rybolovných zdrojů na volném moři severního Pacifiku.
Dokumenty mají za cíl omezit škody způsobené rozsáhlým lovem pomocí vlečných sítí a zajistit udržitelné hospodaření s rybolovnými zdroji i ochranu mořských ekosystémů mimo národní jurisdikci.
Čína nasazuje pobřežní hlídkové lodě do severního Pacifiku pravidelně od roku 2015. Podle Pentagonu vysílá každoročně dvě plavidla na zhruba měsíční mise, během nichž provádí inspekce, prohlídky lodí a potírá nelegální, nehlášený či neregulovaný rybolov. Aktuální nasazení je v pořadí desáté.
Nasazení dronu je vnímáno jako signál další modernizace čínské pobřežní stráže, která je už nyní největší na světě. Podle zprávy amerického ministerstva obrany flotila zahrnuje přes 150 lodí s výtlakem nad tisíc tun, mezi nimi i bývalé korvety námořnictva a dvě dvanáctitisícové „superlodě“ – největší pobřežní strážní plavidla na světě.
Stejně jako čínské námořnictvo rozšiřuje i pobřežní stráž svůj dosah mimo východoasijské vody. Loni například provedla společnou hlídku s ruskou pobřežní stráží právě v severním Pacifiku.
Přidá se Moskva?
Důležitost této mise spočívá nejen v potírání nelegálního rybolovu, ale i v symbolice rostoucí čínské přítomnosti v regionech považovaných za citlivé.
Severní Pacifik leží mimo výlučné ekonomické zóny jednotlivých států, a Čína se tak staví do role aktivního člena mezinárodních dohod. Zároveň však vysílá signál o své technologické vyspělosti, když do akce nasazuje dron pro monitorování mořských oblastí.
Zatím není jasné, zda se k čínským lodím přidají i ruské síly, jako tomu bylo při dřívějších společných operacích. Spojené státy a jejich spojenci přitom pozorně sledují, jak Peking rozšiřuje své aktivity na volném moři daleko od vlastního pobřeží.
