Čína, Indonésie a Vietnam spalují rekordně uhlí. Podílejí se na třetině globálních emisí v energetice

Čína, Indonésie a Vietnam nedělají dost pro to, aby rychle snižovaly emise oxidů uhlíku a nabourávají tak plány na jejich globální snižování, uvedla agentura BloombergNEF ve svém nejnovějším vydání zprávy New Energy Outlook 2024.

Jejich plány jsou podle analýzy stále málo ambiciózní a v následujících letech budou jejich emise ze spalování fosilních zdrojů růst. Jen tyto tři asijské země se v minulém roce podílely na 34 procentech globálních emisí v energetickém sektoru. Nicméně i další země, jako je Indie, Jižní Korea, Německo, USA a Austrálie, mají prostor ke zlepšení v plánech snižovat uhlíkové emise, dodala zpráva.

Velká zpátečka. Západní vlády berou zpět velkolepé zelené sliby

Stále více politiků přiznává, že je potřeba z klimatických slibů slevit. Ať už se jedná o spalovací motory, využívání uhlí, nebo o zavádění nových uhlíkových daní.

Stále více politiků přiznává, že je potřeba z klimatických slibů slevit. Ať už se jedná o spalovací motory, využívání uhlí, nebo o zavádění nových uhlíkových daní.

Říše středu je přitom s náskokem největším „ropákem“ světa, v minulém roce spálila rekordní množství uhlí, ropy a zemního plynu ze všech zemí na světě. Na celkových emisích uhlíkových plynů v energetickém sektoru se už v roce 2022 podílela ze 35 procent, Spojené státy drží druhou pozici se třinácti procenty, třetí je Indie se sedmi procenty.

Komunistický režim v Pekingu se zavázal dosáhnout nulových emisí v roce 2060, tedy o deset let později, než to má v plánu Evropská unie. Na druhou stranu největší asijská ekonomika rychle rozšiřuje instalovaný výkon obnovitelných zdrojů. V případě Indonésie a Vietnamu se jedná o ekonomiky, které stále ve velkém množství spoléhají na spalování uhlí. Indonésie navíc loni zvýšila produkci uhlí o třináct procent.

JPMorgan varuje: Odklon od fosilních paliv se bude měřit v desetiletích

Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.

Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.

Obě ekonomiky jihovýchodní Asie navíc ve svých plánech na snižování emisí nesplňují klimatické cíle, jež mají zamezit zvýšení průměrné teploty země o více než 1,5 stupně Celsia ve srovnání s érou před průmyslovou revolucí. Podle BNEF v indonéské i vietnamské ekonomice porostou emise ze spalování fosilních zdrojů i po roce 2030, i když se globálně bude navyšovat podíl obnovitelných zdrojů.

Zpráva upozornila na skutečnost, že Čína má mnohem lepší předpoklady snižovat svou uhlíkovou stopu a mohla by být ve své klimatické politice více ambiciózní. Všechny členské země Organizace spojených národů předkládají své klimatické plány každých pět let. Další kolo jednání o klimatických závazcích jednotlivých zemí se uskuteční příští rok na klimatickém summitu v Brazílii.

Zpráva BNEF zdůraznila, že svět má stále ještě otevřené „okno“ pro dosažení nulových uhlíkových emisí do roku 2050, ale jednotlivé státy musí své plány urychlit. Pokud tak neučiní, hrozí scénář, že se nepodaří udržet oteplení planety pod 1,75 stupně Celsia.

Na levný plyn zapomeňte. Poptávka poroste, Němci potřebují nové plynové elektrárny

Prognózy energetických firem počítají v příštích letech s masivní poptávkou po LNG, do roku 2040 by to mělo být o 50 procent. I proto bude cena zkapalněného plynu růst. V případě evropského trhu bude zásadní, kolik nových plynových zdrojů zprovozní Německo.

Prognózy energetických firem počítají v příštích letech s masivní poptávkou po LNG, do roku 2040 by to mělo být o 50 procent. I proto bude cena zkapalněného plynu růst. V případě evropského trhu bude zásadní, kolik nových plynových zdrojů zprovozní Německo.