Čínský prezident Si Ťin-pching se snaží podpořit hospodářství, zemi ale potápí předchozí tlaky na exportní ekonomiku
Foto: Shutterstock.com
Nízká spotřeba a tolik prázdných bytů, jako ve městě duchů. Vyhlídky Číny nejsou růžové
Čínská ekonomika v červenci výrazně zpomalila. Průmyslová výroba vzrostla jen o 5,7 procenta, což je nejpomalejší tempo od loňského listopadu. Maloobchodní tržby přidaly pouhých 3,7 procenta. Oba ukazatele potvrzují, že druhá největší ekonomika světa naráží na kombinaci vnitřních slabin a vnějších tlaků – od vleklé krize na trhu nemovitostí až po důsledky obchodního konfliktu se Spojenými státy.
redaktor
Podle dat Národního statistického úřadu, na která upozornil deník South China Morning Post, se ceny nových bytů v 70 velkých městech snížily v průměru o 0,3 procenta. Meziročně pak o 2,8 procenta.
Na první pohled jde o drobný pokles, ovšem navzdory rozsáhlým podpůrným opatřením vlády. Od začátku roku navíc investice do realit klesly o 12 procent. V zemi tak sílí obavy z deflace – celkového poklesu cen, který může brzdit ekonomickou aktivitu.
Hrozbou je i nadprodukce v průmyslu: továrny vyrábějí více, než je trh schopen absorbovat. Ani snaha Pekingu o podporu domácí spotřeby nedokáže tento trend vyvážit.
Čínské vedení proto zahájilo kampaň proti tzv. involuci. Tento pojem používá pro situaci, kdy firmy soupeří nadměrně, zvyšují kapacity, ale výsledkem nejsou inovace ani vyšší zisky, nýbrž převis nabídky a klesající ceny.
Podle analytiků to ale samo o sobě nestačí. „Slabost realitního sektoru je hlavním viníkem deflačních tlaků a samotná kampaň proti involuci nemusí ekonomiku znovu nastartovat,“ uvedl Ting Lu, hlavní ekonom pro Čínu ve společnosti Nomura, pro deník Financial Times.
Spotřebitelské ceny v červenci meziročně stagnovaly, výrobní ceny klesly o 3,6 procenta. „Spotřeba v polovině roku ztrácí dynamiku. Jde o kombinaci slábnoucí poptávky po svátcích, pomalého růstu příjmů a utlumené nálady spotřebitelů,“ doplnil deníku ekonom Yuhan Zhang z organizace Conference Board.
Vláda přesto podniká kroky na podporu spotřeby. Nabízí dotace pro nové rodiče, programy na výměnu starých spotřebičů za nové a uvolňuje pravidla na trhu bydlení.
Snižuje úrokové sazby hypoték a slibuje přeměnu nevyužitých bytů na sociální bydlení. Přes tyto kroky však ekonomové upozorňují, že prostor pro masivní státní stimul, který by dokázal trend zvrátit, je omezený.
Investice do fixních aktiv, tedy do staveb, strojů a infrastruktury – vzrostly od ledna do července jen o 1,6 procenta meziročně. Přestože jde o růst, výsledek je hluboko pod očekáváním analytiků, kteří počítali až s pětiprocentním nárůstem.
Výjimku tvoří státem přímo podporovaná (tedy trh pokřivující) odvětví: automobilový průmysl, železnice, loděnice či letecký a kosmický sektor. Tyto strategické obory dál přitahují kapitál, i když celková investiční aktivita slábne.
Čína skrytě podporuje Rusko. Porážka Moskvy je pro ni nepřijatelná
Vývoz čínského zboží v červenci vzrostl o 7,2 procenta a dosud pomáhal kompenzovat slabší domácí poptávku. Do budoucna se však očekává zpomalení. Cla a obchodní napětí s USA mohou zasáhnout klíčové sektory.
„Nevidíme důvod, proč by během zbytku roku mělo dojít k výraznějšímu oživení. Růst exportu zůstane pod tlakem vysokých cel a nových opatření proti přesměrovaným dodávkám,“ varuje pro Financial Times ekonom Zichun Huang z Capital Economics.
Čína si pro rok 2025 stanovila cíl růstu HDP kolem pěti procent, tedy stejně jako loni. Ve druhém čtvrtletí ekonomika vzrostla meziročně o 5,2 procenta. Stále více analytiků ale upozorňuje, že šance na splnění cíle se směrem ke konci roku ztenčují.
