Čína ovládá 70 % trhu – a Západ konečně reaguje
Hrot24, vygenerováno v Midjourney
Strategická válka o suroviny: Čína drží trumfy, Západ dohání
Na trhu se vzácnými horninami je to jako hrát šachy s protivníkem, který začal hrát o dekády dřív. A Čína má na šachovnici drtivou převahu. Ovšem Západ se nevzdává – napíná svaly, hledá spojence a hlavně pumpuje miliardy do pokusů prolomit čínský monopol na těžbu a zpracování klíčových minerálů.
šéfredaktor
Na první pohled to vypadá jako beznadějný boj. Čína má pod palcem zhruba 70 % světové kapacity na rafinaci kritických surovin a dominuje u 19 z 20 analyzovaných prvků podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Ale západní vlády si konečně uvědomily, že bez strategického zásahu z jejich strany riskují ztrátu přístupu k materiálům nezbytným pro moderní obranu, elektromobilitu i zelenou energetiku.
„Západní vlády pochopily, že musejí jednat, jinak kritické články dodavatelského řetězce zcela zaniknou,“ konstatuje zpráva IEA. A tak se dělají první kroky. USA, Austrálie i Evropská unie už sáhly po silném kalibru – dotacích, státních investicích i přímých záchranných akcích firem.
Miliardové injekce a nové aliance
Austrálie nedávno zachránila dvě krachující hutě, aby je přetvořila v závody na produkci kritických surovin. Ministerstvo zdrojů zároveň zvažuje zavedení cenového prahu pro vzácné zeminy, aby novým projektům pomohlo vstát z prachu. „Mechanismy pro nastavení cenové hladiny jsou aktivně zvažovány,“ řekla ministryně Madeleine King.
Ve Spojených státech se do akce zapojil i Pentagon. Těžařská společnost MP Materials uzavřela s ministerstvem obrany dohodu o vybudování plnohodnotného dodavatelského řetězce pro magnety ze vzácných zemin – včetně nové továrny zvané „10X Facility“. Deset let od jejího spuštění mají být všechny magnety z produkce automaticky vykoupeny. Pentagon si navíc zajistil 15% podíl ve firmě a stal se jejím největším akcionářem.
Zásadní roli v protiofenzivě hrají i mezinárodní partnerství. Australská Lynas Rare Earths, největší producent mimo Čínu, se spojila s jihokorejskou JS Link, aby společně vybudovaly závod na výrobu permanentních NdFeB magnetů v Malajsii. Australská Arafura Rare Earths zase získala nezávazný příslib investice od Export Finance Australia. Do projektu se může zapojit i německá vláda, která ho právě posuzuje.
Náročná cesta, na které Čína nečeká
Západ tak teprve rozestavuje lešení, zatímco Čína betonuje další patra. A přitvrzuje. V posledních letech – navzdory západním snahám – zvýšila svůj podíl na trhu. Zároveň začíná využívat svou dominantní pozici k exportním omezením. V éře rostoucího protekcionismu je to silná zbraň.
IEA ve své zprávě upozorňuje na trojí riziko: vysokou koncentraci dodavatelských řetězců, cenovou volatilitu a závislost na vedlejších produktech. A volatilita je mimořádná – tři čtvrtiny surovin jsou cenově rozkolísanější než ropa a polovina víc než zemní plyn.
Navíc přichází krutá realita: západní státy budou muset investovat miliardy dolarů a čekat roky, než vybudují kapacity, které budou schopné konkurovat čínskému náskoku. Peking si totiž systematicky zajišťuje levný přístup k surovinám v Africe, staví rychleji a levněji a má v ruce celý hodnotový řetězec – od dolu po hotový magnet.
Bitva, kterou si Západ nemůže dovolit prohrát
Pro Západ není otázkou, jestli se vyplatí investovat. Je to otázka přežití strategické autonomie. Automobilky, obranný průmysl i obnovitelné zdroje bez kritických surovin nefungují. A bez vlastní infrastruktury je Západ zranitelný. Každé zpřísnění čínských vývozních pravidel se může v Evropě a USA projevit výpadky v dodávkách i cenovými šoky.
Zatím je ale jasné, že samotné investice nestačí. K prolomení čínské dominance bude potřeba i trpělivost, koordinace a hlavně – vůle. Miliardové balíčky jsou dobrý začátek. Ale skutečný test přijde teprve tehdy, až budou závody spuštěny, dodavatelské řetězce propojeny a trh přestane být hřištěm jednoho hráče.
