Čína ročně produkuje přes 200 tisíc tun magnetů, zatímco USA a Evropa dohromady nepřekračují hranici dvou tisíc tun.
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Smrtelné objetí
Čína drží Evropu pod krkem. Bez jejích magnetů nepojedou auta, větrníky, chytré telefony ani armádní technika
Nové továrny na kriticky potřebný materiál rostou v USA, Kanadě i Evropě, ale experti varují: čínský monopol, budovaný desítky let, nelze prolomit během pár let. Západní průmysl tak zůstává silně závislý na Pekingu.
editor
Magnety ze vzácných zemin se staly novým geopolitickým bojištěm. Klíčová surovina pro elektromotory, větrné turbíny, chytré telefony i zbrojní průmysl je z 80 procent produkována v Číně, která nedávno zpřísnila exportní pravidla.
Tento krok změnil globální dodavatelskou dynamiku a ukázal, jak snadno může Peking využít svou dominanci k politickému nátlaku, píše ekonomický server Oilprice.com.
Evropská unie se stává na čínských dodávkách stále závislejší. Podle agentury Bloomberg vzrostly v srpnu evropské dovozy o 21 procent na 2582 tun, zatímco americké klesly o pět procent na zhruba 590 tun.
Data ukazují, že Evropa je v ohrožení víc než USA – od začátku roku dovezla trojnásobné množství než Spojené státy. Analytici varují, že napjaté obchodní vztahy mohou ohrozit evropské klimatické cíle i konkurenceschopnost průmyslu.
Magnety ze vzácných zemin jsou dnes důležitější než kdy dříve. Díky své schopnosti vytvářet extrémně silné magnetické pole v malých rozměrech umožňují výrobu kompaktních a vysoce účinných motorů.
Jsou odolné vůči vysokým teplotám a nezbytné pro přesné aplikace – od elektromobilů přes medicínu až po vojenské technologie. Kontrola nad jejich dodávkami se proto stává otázkou národní bezpečnosti.
Čína ročně produkuje přes 200 tisíc tun magnetů, zatímco USA a Evropa dohromady nepřekračují hranici dvou tisíc tun. Další výrobci – například Japonsko a Vietnam – dodávají asi 25 tisíc tun.
Peking si svou pozici vybudoval desítkami let investic do těžby i zpracování, včetně výroby většiny specializovaného zařízení a školení odborníků.
Nedávné omezení exportu do USA a EU, které bylo vnímáno jako reakce na chystané západní cla na čínské elektromobily, ukázalo, jak silný nástroj má Čína v rukou.
Na Západě se proto rodí nové projekty, které mají alespoň částečně prolomit závislost. V USA vznikají čtyři továrny na magnety, zdůrazňuje web Oilprice.com. Kanadské projekty zastupuje závod v estonské Narvě, který v Pobaltí spustila původem torontská firma Neo Performance Materials.
Ten by mohl zvýšit evropskou a americkou kapacitu až na pět tisíc tun ročně, což by znamenalo zdvojnásobení současného výkonu. Přesto jde jen o kapku v moři – poptávka Severní Ameriky a Evropy dohromady přesahuje 40 tisíc tun ročně.
Podle expertů bude trvat roky, možná i desetiletí, než se podaří čínský monopol skutečně narušit. Do té doby budou USA i EU hledat způsoby, jak diverzifikovat dodávky a minimalizovat rizika, že jejich průmyslová a technologická transformace zůstane v rukou jednoho hráče.
