Donald Trump stavěl svůj ekonomický program před svým zvolením jednoduše: Amerika musí znovu vyrábět doma, přestat spoléhat na migranty a udržet nízké ceny.

Jenže podle ekonomů jde o nemožnou kombinaci – tzv. trilema. Stejně jako při hledání bytu, kde můžete mít jen dvě z možností „levný, velký, v centru“, i tady platí, že když zatlačíte na jednu stranu, druhé dvě se začnou hroutit.

Trump se už roky snaží přesvědčit zahraniční firmy, aby své továrny otevřely na americké půdě. Využívá k tomu hrozbu cel na dovoz, která je má přinutit masivněji investovat v USA.

Jenže, jak podotýká uznávaný ekonomický web Business Insider, zároveň přichází s tvrdými zásahy proti imigrantům – a právě ti jsou klíčovou pracovní silou, bez které nové provozy jen těžko fungují.

Typickým příkladem je nedávný zásah v novém závodě Hyundai v Georgii. Federální agenti při razii zadrželi stovky zahraničních pracovníků a firma musela odložit spuštění výroby o několik měsíců.

Závod velmocíZávod velmocí

„Svatý grál energetiky“ v čínských rukou? Peking investuje stamiliardy do jaderné fúze, USA bijí na poplach

Podle odborníků jde o dvojí signál, který investory spíše odrazuje. Na jednu stranu slyší pobídky k expanzi, na druhou vidí riziko nečekaných razií a byrokratických překážek.

„Chcete stavět továrnu, ale zároveň vám znemožní přivést zkušené lidi, kteří vědí, jak stroje spustit,“ popisuje konzultantka Didi Caldwellová pro Business Insider.

Firmy v high-tech sektorech, od polovodičů po baterie do elektromobilů, přitom bez vysoce kvalifikovaných zahraničních zaměstnanců výrobu rozjet nedokážou.

Situaci ještě vyhrotil exekutivní příkaz, který zavedl poplatek 100 tisíc dolarů za nové žádosti o víza H-1B pro kvalifikované cizince. Jde o dočasné (neimigrační) vízum, které umožňuje zaměstnavatelům žádat o vysoce vzdělané zahraniční profesionály pro práci ve „specializovaných povoláních“, která vyžadují alespoň bakalářský titul nebo ekvivalent.

Tohle není Bruce WillisTohle není Bruce Willis

Vesmírná těžba: americká sonda míří k asteroidu, jehož nerostné bohatství může potopit ekonomiku Země

Mnoho firem panikařilo, že jejich klíčoví lidé nebudou smět zpět do USA. I když Bílý dům později upřesnil, že poplatek se vztahuje jen na nové žádosti, důvěra utrpěla. Podle ekonomů to může vést k přesunu špičkových výzkumných týmů do jiných zemí – od Kanady až po Čínu či Indii.

Další rovina Trumpova trilematu se týká cen. Tarify na dovoz mají chránit americké výrobce tím, že zahraniční zboží zdraží. Jenže tím zároveň zdražuje i domácí produkce.

Příklad z roku 2018 ukázal, že po zavedení cel na pračky podražily nejen dovážené, ale i americké kusy. Dokonce i sušičky, na které se clo nevztahovalo, vyletěly nahoru, protože výrobci využili situace. Spotřebitelé tak platí víc – a to v době, kdy inflace patří mezi největší obavy domácností.

Těžká práce je pro imigranty

Ekonomové upozorňují, že výroba v USA není samospasitelná. Většina špičkových továren už dnes tolik lidí nezaměstnává a tradiční odvětví, například textil, by pro Američany znamenala tvrdou práci za vyšší ceny. „Můžete zvednout cla tak vysoko, že výrobu vrátíte, ale spotřebitelé to zaplatí dražším zbožím,“ říká pro Business Insider profesor Gordon Hanson z Harvardu.

Problémem je i samotná struktura pracovní síly. Mnohé těžké manuální pozice v průmyslu a stavebnictví dnes vykonávají přistěhovalci. Americká populace stárne a mladší generace o taková místa nestojí. Podle statistik zůstává v průmyslu průměrně 400 tisíc míst neobsazených. Bez imigrantů se mezera těžko zaplní, což ohrožuje i Trumpův sen o „znovuzrození amerického průmyslu“.

SpolečnostSpolečnost

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Trumpova administrativa však trvá na tom, že kombinuje to nejlepší z obou světů. Mluvčí Bílého domu připomněl poválečný boom výroby i úspěchy asijských zemí, které používaly tarify k ochraně vlastního průmyslu.

Podle něj důkazy ukazují, že politika „America First“ přinesla nižší inflaci i biliony dolarů v investicích. Kritici namítají, že srovnání kulhá – poválečná Amerika měla populační boom a svět byl v troskách, což dnes neplatí. Navíc země jako Jižní Korea či Tchaj-wan začínaly z úplně jiné úrovně rozvoje a jejich model nelze jednoduše přenést do USA.

Výsledkem je ekonomika, kde roste nejistota. Firmy nevědí, zda se jim vyplatí stavět nové továrny, když nemají jistotu pracovních sil ani stabilní politiky.

Legendární Mrija překonána?Legendární Mrija překonána?

Američané vyvíjejí největší letadlo světa: uveze 4 stíhačky F-35 nebo 6 vrtulníků Chinook bez demontáže rotorů

Celní tarify zdražují dovoz, ale zároveň ubírají důvěru zahraničních investorů. Domácnosti mezitím čelí vyšším cenám potravin, oblečení i energií.

Trump tak naráží na tvrdou realitu: čím silněji tlačí na jednu stranu trojúhelníku, tím víc se bortí ta druhá. Buď posílí výrobu, ale za cenu vyšších cen, nebo udrží inflaci nízko, ale s menšími šancemi na průmyslový boom.

A omezení migrace zatím jen ukazuje, že bez cizinců se americké továrny rozjet nedají, všímá si Business Insider ve své rozsáhlé analýze.

Jak to shrnula konzultantka Caldwellová: „Nakonec jde vždycky hlavně o důvěru. A ta mizí.“

Proměny trhu práceProměny trhu práce

Ta kuchyně je slay! Američtí Gen Z nechtějí práci od 9 do 5, láká je kariéra realitních a pojišťovacích makléřů