Tokio nehodlá nic ponechat náhodě
Shutterstock.com
Napětí v Pacifiku
Japonsko masivně zbrojí. Rekordní obranný rozpočet je odpovědí na ambice Číny i hrozbu války v Asii
Tokio schválilo rekordní obranný rozpočet za více než devět bilionů japonských jenů (zhruba 1,12 bilionu korun). Japonsko se tak stane zemí s třetím největším zbrojním rozpočtem na světě po Spojených státech a Číně. Reaguje na zvýšené napětí v Pacifiku, zatímco Peking rozšiřuje svůj jaderný arzenál a USA posilují vazby s Tchaj-wanem.
Redaktor junior
Japonská vláda schválila na příští fiskální rok nejvyšší obranný rozpočet v historii země. Výdaje na obranu dosáhnou 9,1 bilionu jenů, což představuje meziroční nárůst o 9,4 procenta. Tokio tím splnilo závazek Spojeným státům zvýšit obranné výdaje na dvě procenta HDP, a to o dva roky dříve, než původně plánovalo.
Nově schválený rozpočet posouvá Japonsko na třetí pozici největších obranných rozpočtů na světě za USA a Čínu. Japonská obranná strategie nadále klade důraz na „mírumilovnost“, ale zároveň rozšiřuje ofenzivní schopnosti v rámci bezpečnostního spojenectví se Spojenými státy.
„Jde o naprosté minimum, které Japonsko potřebuje v nejvážnější a nejkomplexnější bezpečnostní situaci od konce války,“uvedl podle specializovaného webu Defense News ministr obrany Šindžiró Koizumi.
Nová zpráva Pentagonu: čínská vojenská síla ohrožuje i americkou pevninu
Země reaguje na napětí okolo Tchaj-wanu, Spojené státy oznámily 21. prosince historicky největší prodej zbraní Tchaj-wanu v hodnotě 11 miliard dolarů, který má posílit jeho schopnosti v oblasti velení, průzkumu i palebné síly. Jde o největší zbrojní balík od návratu Donalda Trumpa do úřadu.
Peking krok označil za vážné narušení své suverenity a ohrožení stability v Tchajwanském průlivu. Krátce nato, 26. prosince, uvalila Čína sankcena 20 amerických obranných firem a 10 manažerů, včetně zakladatele společnosti Anduril Industries. Čínské ministerstvo zahraničí znovu zopakovalo, že „tchajwanská otázka je první červenou linií, kterou nelze překročit“.
Pentagon varuje před „historickým tempem“ čínského zbrojení. Do roku 2030 může Čína překročit hranici tisíce jaderných hlavic a v roce 2035 disponovat až devíti letadlovými loděmi, čímž by se její námořní síla téměř vyrovnala americké. Výrazný posun zaznamenává také v oblasti kybernetiky, satelitních systémů a bezpilotních zbraní.
Dronové roje zajistí klid
Zatímco japonský obranný rozpočet dosahuje v přepočtu 1,2 bilionu korun, čínské oficiální výdaje se podle nezávislých odhadů pohybují kolem 4,63 bilionu korun. Podle Pentagonu však skutečná výše čínského zbrojení může být výrazně vyšší, neboť oficiální čísla nezahrnují výdaje na kybernetické operace, špionáž, výzkum nebo vesmírné operace.
Z Japonského rekordního rozpočtu bude podle Defense News výrazně profitovat především Mitsubishi Heavy Industries (MHI), která se podílí na celé řadě klíčových domácích projektů. Jejím významným úspěchem je i nedávné vítězství v zakázce pro australské námořnictvo, které si vybralo MHI pro modernizaci své flotily fregat.
Dále je z rozpočtu vyčleněno přes 160 miliard jenů (asi 21 miliard korun na vývoj nové generace stíhacího letounu (NGF) ve spolupráci s BAE Systems a Italskou firmou Leonardo.
Pro posílení obrany japonského pobřeží bude vláda do roku 2028 nasazovat rozsáhlé systémy bezpilotních dronů v rámci programu SHIELD, přičemž pro první fázi projektu zvažuje dovozy z Turecka a Izraele, uvádějí Defense News.
Na pozadí schválení rozpočtu došlo i k dalšímu posunu v rétorice Tokia. Koizumi během tiskové konference 12. prosince uvedl, že v reakci na čínské radarové zaměření japonského letounu jihovýchodně od Okinawy a následný společný přelet čínských a ruských strojů bude Japonsko pokračovat v důsledném sledování a okamžité reakci na jakékoli neočekávané situace.
„Budeme jednat klidně, ale rozhodně,“ uvedl Koizumi a dodal, že s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem vyjádřili vážné znepokojení nad jakýmikoli kroky, které by mohly zvyšovat napětí v regionu.
